Diary of last days

Tak tady to všechno začalo. Na internetu jsem našel inzerát na prodej eRka a majitel se k tomu všemu vracel v neděli přes naše město domů. Dali jsme si tedy sraz a eRko jsem prohlédl. Bylo na něm vidět, že mě čeká spousta práce, ale také bylo vidět, že spoustu práce už udělal někdo za mě. Motorový prostor ve špičkovém stavu, nic vyrezlého, nové šavle, nová příčka, nová ramena. Prahy byly také opravovány, takže nikde díra, podlaha celkem ušla. Nutno přiznat, že k dokonalosti jí mnoho chybělo. Slovo dalo slovo a na úterý jsme si domluvili předání eRka.

Konečně se splnil můj sen a vyrazil jsem do Prahy pro své nové eRko. Samozřejmě jsem si zapomněl mapu, takže jsem po Praze pěkně bloudil a nakonec jsem si svoji cestu prodloužil skoro o sto kilometrů. Hned za Prahou auto na benzínce nechtělo naskočit, což mě fakt naštvalo. Časem se ukázalo, že to bylo špatným ukostřením motoru. Ta či onak, dorazil jsem v pořádku.

   

Vyřídil jsem si novou značku, povinné ručení a evidenční kontrolu. Na evidenční kontrole jsem se setkal hned s prvním protestem technika a sice proti prolisům...

       

Dostal jsem se k rozebrání svého starého auta. Zamáčkl jsem slzu a začla demolice.

       

Abych jen neničil, začal jsem něco dělat i pro eRko. Vyměnil jsem u zadních světel oranžové blinkry za bílé a odnýtoval paraboly koncových světel a místo nich nanýtoval paraboly od brzdovek. To kvůli tomu, aby se mi tam v budoucnu vešly dvouvláknové žárovky.

   

Doma jsem si v klidu připravil sadu bílých podkladů pro budíky. Jejich kreslení mi zabralo zhruba čtyři hodiny.

       

Palubku jsem potáhl nejdříve molitanem a na něj pak přišla koženka.

       

Pár posledními pohledy jsem se přišel rozloučit s mojí stovečkou.

     

Zadní náprava takřka nebrzdila, první zkoumání příčiny.

   

Vestavěl jsem dvouvláknové žárovky.

   

Sehnal jsem nárazník z Felicie, je malinko prasklý, ale za 350 to jde. První pohled na to jak by to mohlo vypadat není zrovna moc přesvědčivý.

   

Odjíždím na sraz ATARI do Českých Budějovic, sestou se asi na pět hodin stavím v Táboře na Felicia srazu. Auto nechávám strašit bokem, ze srazu jsem nadšením bez sebe.
V budějovicích se mi vysypává levé přední světlo, sklo bylo předem naprasklé.

Vracím se domů a řeším krizi s přítelkyní...

Dal jsem nové levé světlo.

Kryt palubní desky jsem stejně jako palubku potáhl molitanem a na něj pak koženku. Doufám že budu mít lepší zkušenost než s kobercem ve staré stovce. Ten totiž pražící slunce dokonale spálí.

     

Do předních parabol jsem si připravil červené LED diody, které potom umístím do navrtaných děr symetricky k původním parkovačkám.

   

Vzal jsem si čtrnáctidenní dovolenou...

Začal jsem propojovat palubku, v budoucnu bude na jediném konektoru.

     

Brzo ráno jsem se pustil do rozebírání auta.

       

K výpomoci byla levná pracovní síla, tedy bráška...

 

Zběžný pohled do motoru.