Ráno jsem jel na vrakáč shánět zadek škodovky. No a rozebírali tam Rapida. Ono to bylo asi to nejlepší, co ho mohlo potkat, protože svá léta měl již dávno za sebou. Tak jsem z něj hned uzmul čtyřpísty.
No a pak jsem pasoval zadek...
Večer jsem rozebral čtyřpísty. Všechny šrouby držící půlky u sebe jsem musel odvrtat. Ale nakonec se podařilo je komplet rozebrat...
No a to kolo, co jsem v pondělí nechal zalepit už bylo zase prázdný.
Za předešlý výstup šel rapid pod kudlu :) Konečně se dostalo na zadní lemy...
Po přivaření lemu jsem si dodatečně všiml, že vlastně i rozšiřuju. No co, budou se muset dát podložky... :)
A pak přišla na řadu část méně náročná na přemýšlení. Brousil jsem, brousil jsem, brousil jsem... Moji starost o broušení kitu pod vodou vyřešilo hravě počasí.
V neděli se vzbudil Rapid s prázným pravým zadním kolem. Rezervu si sice vezl s sebou, ale hever nechal v garáži, pár metrů o nabíječky baterie. Pomocí páky, špalků a větví se nakonec podařilo kolo vyměnit.
Veselé poblikávání dobíjení se změnilo v ticho. Dobíjení nesvítilo ani při vypnutém motoru a zaplém klíčku. Prostě to nedobílejo a tvářilo se nenápadně. Nakonec to už ani nestartovalo, neblikalo, nesvítilo. Prostě bez energie. Naštěstí se tak stalo pár kilometrů od Jičína, takže mě zachránil Chrobák Sáček a jeho stařičký 35A alternátor a stařičký regulátor dobíjení. Při zkoumání závady se zjistilo, že se v alternátoru vysypalo ložisko a poškodilo vedení uhlíku. Ten se později zasekl. Napětové špičky odpálily tyristorový regulátor.
Ráno se Rapido vzbudil s pravým zadním na 0.6 atm, takže jel na nejbližší benzinku dofoukat. Řidič cestou zapomněl na stav pneu a vyzkoušel ve 120km/h školu smyku. Naštěstí se nic nestalo, Rapido skončil ve svém pruhu, jen o 180 otočený.
