Ráno jsme vstali v osm a abych si zlepšil náladu, naplánoval jsem výlet do Mladé Boleslavi do muzea. Daleko jsme ale nedojeli a prasklo těsnění pod hlavou, motor okamžitě zavařil a přidřela se klika.
Po hodině stání jsme začali opatrně dolévat vodu, ale motor jí pořád házel zpátky. Při pokusu o rozjetí zase všechnu vodu vyplival (válce vracely vodu zpátky do nádržky, takže to lítalo skrz víčko ven). Nakonec to chytlo a vypadalo to že se nám podařilo předělat rapida na parní pohon, protože tolik mlhy neprodukuje snad ani lokomotiva s dvaceti vagóny uhlí. Opatrně jsme sjeli domů.
Nakonec jsme se rozhodli Rapida odtáhnout do haly a opravit. V tom přišla druhá rána, když u eRka bylo píchlý levý přední kolo a bylo totálně prázdný. (To kolo bylo před čtrnácti dny nazutý a vyvážený).
To už mě brali mrákoty a když jsem se vrátil zpátky do rapida oznámit že ještě musíme vyměnit kolo, zjistil jsem že mi mezitím rozebrali ručku, z který vystřelilo táhlo a nešlo nasadit zpět. No a to už bylo na mě fakt moc. Ale rozumně jsem to ustál, vše jsem řádně rozdejchal a přestal řešit :o)
V nedaleký vesnici se i v neděli dalo koupit od "autoopravny" těsnění pod hlavu. Jak už to bývá, čtyři šrouby šly povolit dobře, tři silou, dva se strachem a poslední jsme oklepávali a přemlouvali hodinu. Nakonec už jsem na něj rezignoval a smířil se s tím, že ho utrhnu. Šroub se nahoře otočil asi o 10°, zatímco dole držel. A pak se to stalo. Povolil. Sice s sebou vzal asi tři závity z bloku, ale povolil.
Ve všech válcích byla voda, šla svíčkama ven... Sundali jsme sací i výfukové potrubí, hlavu a dali nové těsnění. Motor se sice netočí jako dřív, ale buď se roztočí, nebo půjde na generálku (to asi tak jako tak).
Z výletu tedy sešlo.