Jak pracuje motor - Stránky o škodovkách, stavba 130RS, info

Autor:

Daves (Administrátor)

Vytvořeno: 26.08.2009 - Změněno: 26.08.2009

Motor je srdce celého vozu. Svým životem uvádí celý vůz do pohybu.

Na první pohled by se mohlo zdát, že tak složitý úkol může plnit pouze složitá součást. Navíc motor tvoří zdánlivě jeden velký blok uzavřený shora hlavou a zespod olejovou vanou, zpředu prsy a vzadu převodovkou, takže není vidět co se uvnitř děje a ani z čeho se vlastně takový motor skládá. Opak je však pravdou. Motor jak ho známe dnes například z fábie se montoval již v šedesátých letech do vozů Škoda 1000MB, pokud opomineme drobné konstrukční změny. Celý motor se skládá z několika málo součástí pracujících na základech funkce spalovacího motoru.

Než se vrhneme na zevrubný popis motoru, přečtěte si následující slovníček pojmů, který vám snad umožní lepší orientaci v jednotlivých součástech.

Slovníček pojmů

Vrtání motoru udává průměr válce v milimetrech, laicky řečeno je to vnější průměr pístu a vnitřní průměr vložky (není to zcela přesné, protože mezi pístem a vložkou musí být pracovní vůle).

Zdvih motoru udává v milimetrech vzdálenost mezi horní úvratí a spodní úvratí. Jinak řečeno je to rozdíl mezi horní a spodní polohou pístu.

Nadčtverec, čtverec, podčtverec je rozdělení motorů podle poměru vrtání a zdvihu. Pokud je vrtání větší než zdvih je to podčtverec, tedy točivější motor se sportovním charakterem (například Škoda 110R, vrtání 72, zdvih 68). Pokud vrtání odpovídá zdvihu je to čtverec (například Škoda 120, vrtání i zdvih 72). No a je-li vrtání menší než zdvih, pak jde o nadčtverec, což je motor s vyšším kroutícím momentem (například Škoda 105, vrtání 68, zdvih 72).

Obsah, Objem udává celkový objem motoru, tedy součet objemů všech válců. Objem válce se spočítá pomocí vrtání a zdvihu dle vzorečku (vrtání/2)^2*Pi*zdvih, tedy polovina vrtání na druhou krát zdvih krát Pí. Pro objem celého motoru vynásobíme toto číslo počtem válců. Pro výpočet objemu čtyřválcového motoru pak můžeme vzorec zjednodušit na vrtání^2*zdvih*Pi, tedy vrtání na druhou krát zdvih krát Pí.

Horní a spodní úvrať je místo, kdy je píst ve své maximální horní nebo spodní poloze.

Zážeh je chvíle, kdy svíčka zapálí ve spalovacím prostoru směs.

Expanze je moment následující po zážehu, kdy hořící směs prudce nabývá na objemu, působí na dno pístu a tlačí jej ve vložce směrem od spalovacího prostoru.

Komprese je okamžik, kdy se ve válci nachází směs benzínu se vzduchem a píst se pohybuje vložkou směrem ke spalovacímu prostoru a tak stlačuje směs.

Válec je vložka, která je z jedné strany uzavřena spalovacím prostorem a z druhé strany pístem.

Píst je válcová součást motoru, na jehož dno působí síla expanze ze spalovacího prostoru. Pohybuje se ve vložce z horní úvratě do spodní a zpět. Síla je přenášena pomocí ojnice na kliku a z kliky dále pomocí převodovky na kola.

Ojnice je součást pohyblivě spojující píst s klikou. Přenáší přímočarý pohyb pístu na rotační pohyb kliky.

Pístní čep je vsunutý z boku do pístu a spojuje pohyblivě píst s ojnicí. Píst se pak může na ojnici naklápět dle osy čepu. Čep je zajištěn ségrovkami, aby nemohl z pístu vypadnout. Ojnice má v sobě mosazné pouzdro, ve kterém pístní čep klouže.

Klika, klikový hřídel je rotační součást, která odvádí rotační sílu z motoru ven. Na kliku jsou připojeny všechny ojnice, které jsou dále napojeny na písty.

Setrvačník je rotační součást pevně spojená s klikou. Pomáhá motoru překonat horní i spodní úvrať a vyrovnat síly mezi expanzí a kompresí.

Vačka, vačkový hřídel je rotační součást spojená s klikou pomocí rozvodových kol a řetězu s převodovým poměrem 1:2, tedy dvě otáčky kliky otočí jednou vačku. Vačka přenáší rotační pohyb na přímočarý pomocí zdvihátek.

Ventil je součást skládající se z talířku a dříku. Dřík klouže ve vodítku v hlavě a talířek uzavírá průchod ze spalovacího prostoru do kanálů. Na jeden spalovací prostor připadají dva ventily - sací a výfukový.

Zdvihátko je válcová součást klouzající po ploše vačky. Přenáší rotační pohyb vačky na přímočarý a pomocí ventilových tyček a vahadel ovládá ventily.

Ventilová tyčka spojuje volným spojem vahadlo se zdvihátkem. Do zdvihátka je tyčka pouze zasunuta, styčná plocha je kulová. Podobným způsobem je pak na druhé straně tyčky uložené vahadlo.

Vahadlo přenáší sílu z ventilové tyčky na ventil, který tak ovládá. Když se ventilová tyčka pohybuje nahoru, vahadlo obrátí směr pohybu, působí proti síle ventilové pružiny a otevírá ventil. Naopak, pokud se tyčka pohybuje směrem dolů, pak se ventil vlivem tlaku ventilové pružiny zavírá. Vahadla se liší dle poměru délky ramen na obyčejná a Céčková, která mají delší rameno u ventilu a tak větší dráhu a rychlost otevření ventilu. Tato vahadla se vyskytují v motoru 110R a od 136 výše.

Ventilová pružina drží ventil v zavřené poloze. Je rozepřená mezi hlavou a miskou ventilu. Ventilové pružiny jsou buď dvě (vnitřní a vnější) nebo jedna, která může být válcová nebo od felicie mpi kónická.

Miska ventilu je navlečena na dřík ventilu a pojištěna klínky proti pohybu.

Klínek ventilu je součást tvaru půlměsíce, která drží ventilovou misku na dříku ventilu. Na jednom ventilu jsou dva klínky proti sobě.

Hlava motoru obsahuje spalovací prostory a kanály k nim, které jsou uzavírány ventily. Ventily drží v zavřeném stavu pomocí ventilové pružiny, která je rozepřená mezi hlavou a miskou ventilu. Ventily jsou ovládány vahadly. Dále obsahuje hlava ještě vodní kanály, kde se pohybuje chladící médium.

Blok motoru obsahuje kliku se setrvačníkem, vačku, rozvodová kola, vložky, písty s pístními čepy, ojnice, zdvihátka a dalo by se říct, že i ventilové tyčky, které se nacházejí mezi vahadly a zdvihátky.

-------

Pokud to tedy sestavíme vše do jednoho celku, pak to bude vypadat asi následovně:

V bloku motoru je umístěna klika, která pomocí převodovky pohání kola. Na klice je namontovaný setrvačník, který pomáhá motoru překonat obtížné stavy, kterými je období komprese a spodní i horní úvrať. Klika se v motoru točí a pomocí ojnic, které jsou na ní napojené, posouvá písty ve vložkách nahoru a dolu. Zároveň pomocí rozvodových kol pohání řetězen vačku, která tak synchonizovaně otvírá a zavírá ventily. Celé je to načasováno tak, že píst pohybující se nahoru provádí buď kompresi nebo výfuk. Podle toho jsou pak buď oba ventily zavřené pro případ komprese nebo je otevřen výfukový ventil pro případ výfuku. Pohybuje-li se píst dolů, pak buď nasává směs nebo je stlačování expanzí právě zapálené směsi. V závislosti na tom je buď otevřený sací ventil při sání směsi nebo oba ventily zavřené pro případ expanze. Motor je čtyřdobý, tedy má čtyři pracovní doby. V první otevře sací ventil a píst se pohybuje směrem dolů. Tím se ve válci vytváří podtlak a nasává se směs. Když píst dorazí do spodní úvrati, sací ventil se uzavře a píst se začne pohybovat směrem nahoru. Oba ventily jsou zavřené, směs nemá kam unikat a tak dochází k jejímu stlačení, tedy druhá doba zvaná komprese. Jakmile píst dorazí do horní úvrati, zapalovací svíčka vytvoří jiskru, která zapálí směs a ta se začíná roztahovat. Nastává doba expanze, kdy roztahující se plynu tlačí píst dolů. Ve spodní úvrati pak nastává poslední fáze, tedy výfuk. Otevře se výfukový ventil, píst se pohybuje opět nahoru a vytlačuje z válce spálenou směs do výfuku.

\| \|	[ Odeslat známému \| Verze pro tisk ]