Naskládáno 0.8m3, přední sedadla obě volná. Kubík je asi maximu, co jde dozadu naskládat. Celkem bych odhadl maximum na 1.3 kubíku. Respektive 2 kubíky, ale to už se tam nevejde řidič :-D
U citi přestlo fungovat okýnko. Stáhlo se a už nevyjelo. Tak jsem to dnes ráno odvezl na záruku do servisu. Tam mi řekli, že musí psát do Boleslavi a že odpoví za čtyři hodiny. A že nemají díly, takže to tam zůstane přes víkend do pondělí. Tak jsem si to rozebral sám, byl to vadný spínač. Rozebral jsem ho, očistil opálené kontakty a složil. Už to zase šlape.
A jsme v chromu. Trochu se perem s detaily. Ale dopadne to dobře. Nebo vůbec :) Je to takový ušmudlaný, ale to je proto, že to je jen pokus, nebojte :)
U feldy jsem vyměnil olej, stav 161997km. Dodatečně jsem zjistil, že poslední výměnu jsem udělal naprosto přesně před rokem :) A vrátilo se mi ze servisu citigo, má novou převodovku.
Ujeto 2196km na LPG, celkem zaplaceno 2108Kč, dle tankování průměr 5.97l/100km.
Když je čas, zkouším ze srandy a zvědavosti dosáhnout na cestě do práce (40km) nejnižší možnou spotřebu. Zatím se mi nedaří dostat se pod 3.5l/100km. Fabie 1.9TDI je tak úspornější. K Audi A2 daleko :)
Citi má už naježděno 1000km od koupě a 250km od montáže LPG.
Zajel jsem tedy natankovat LPG, účet za 233Kč :-D Skoro jsem si připadal trapně. Jsem zvyklý tankovat za 1400Kč. Hodně nepřesný výpočet tedy říká spotřebu 6.1l LPG/100km, tedy 0.95Kč/km.
Při jízdě na LPG ukazuje jednotka hodnoty, jako by se jelo na benzín. Průměr se drží kolem 4.5l/100km, LPG by mělo být +15%. Kdyby to tedy v praxi bylo 5.2l LPG/100km, byl by kilometr za 0.85Kč. To by nemělo chybu.
Jinak motor se ohřívá velmi rychle, do minuty je na provozní teplotě. Po pěti hodinách stání má 40°C, takže se hned přepíná do LPG.
Vyjezdím několik nádrží a pak napíšu přesnější čísla.
Felda odjezdila přes 50 tisíc, relativně bez závad. Nastávající víkend jsou Běšiny.
Na dálnici kousek za Prahou najednou spotřeba ukázala 0 a auto přestalo jet. Přišel jsem na to, že nevrčí čerpadlo. Naštěstí v autě byl kus drátu, kterým se mi podařilo propojit čerpadlo se zapalovačem. Takže do Běšin jsme dojeli...
...jsem zvědav, jak dlouho teď budu jezdit s drátem :-D
EDIT: Asi o dva měsíce později to začalo po odpojení a znovu připojení baterky zase fungovat.
Konečně se dostalo na výměnu manžet. Samozřejmě se mi musel pomstít pojistný kroužek, který praskl. Mrcha. Nakonec to vyřešil kroužek z klíčů, tedy přesně řečeno jeho polovina. Ještě párkrát a budu mistr přes demontáž poloos :)
Tak máme za sebou policejní akci Velikonočního pondělí... Ač zde striktně neventiluji politické názory, protože nepíši deník politických nářků, udělám malé shrnutí.
Vyjel jsem tedy vozem bez pojištění a funkčních světel. Ne cíleně, leč vědomě. Alarmován policejní akcí.
Tedy, ujeli jsme přes 100km tam, mimo placené úseky, skrz obce. Předpokládal jsem totiž, že tam se děje nejvíce úrazů. Všude se potácejí koledníci, všude pobíhají děti, všude mnoho lidí. Samozřejmě i na silnicích. Přepravující se sousedi a příbuzní mezi vesnicemi. Avšak žádná hlídka se nekonala.
Zpět jsem se tedy vracel placenými úseky s využitím pražského okruhu. Ani na této trase se nekonala žádná policejné kontrola. Slyšel jsem zmínky, že budou nasazena stíhací auta s radary, jezdící po dálnicích a silnicích první třídy. Inu, i to je způsob kontroly. Ale pokud bych měl zájem nahánět opilé řidiče a chránit ostatní, ať již cestující vozem nebo potácející se pěšky, kontroloval bych hlavně ve vesničkách a na nájezdech na rychlostní komunikace. Když pojedu po dálnici s promile v krvi, pojedu přiměřeně provozu. A mám velmi pravděpodobně nulové riziko kontoly při ujetí velkého množství kilometrů.
Celou akci, tedy pokud se někde nějaká vůbec konala, neb vlastní důkaz po ujetí 200km napříč ČR nemám, hodnotím tak, že existuje velmi malé riziko blížící se nule, že vás budou kontrolovat.
Felda zlobí. Přestaly blikat varováky. Ukázala se vadná pojistka. Vyměnil jsem ji a ráno... pojistka. Navíc jsem se sehnul pod auto a obě vnější manžety poloos jsou na kaši. Nerozumím tomu.
Po dlouhé době troška autíčkaření. Bratrovi prasknul výfuk hned u svodů. Protože jsem měl obavy, zda není něco s ventily a nechtělo se mi auto rozebírat v Praze na parkovišti, odtáhl jsem ho na laně. A když už bylo auto v garáži, rozebral jsem motor do šroubku. Byl vyklachtaný klínek na vačce. Jinak vše v pořádku.
A sestrojil jsem si úhloměr, abych mohl přeměřit vačky.
Felda jezdí bez problému, najeto asi 100km, spotřeba příjemných 5.5 litrů. Je tedy ještě utržený pravý silentblok a ohnutý jeho držák. Tak někdy příště :)
Báze byla celkem v pohodě, pěkně se to slilo a udělalo krásný povrch. Trochu problém jsem měl s nastavením poměru tlak/barva/vzduch a než jsem to vychytal, udělal jsem si krásné kocoury. S lakem to bylo ještě horší :) Nemám rád stříkání něčeho, co není vidět :) Tak jsem kocourům udělal ještě záclonky.
Z origo poloosy se mi na jednom kameni vysypaly jehličky (poloosa se při kotrmelci vytrhla z převodovky). Originál jsem prostě nesehnal, ale sehnal jsem čínský šmejd za 66kč se stejnými jehličkami. Tedy spíš než jako jehličky z ložiska to vypadalo jako nakrájené hřebíky.
Slušná vůle už v základu :) Když jsem to seskládal, zjistil jsem, že vnější manžeta je prasklá. Grrrrrr.
Po delší době opět záznam týkající se autíček :) Přivezli nám felďáčka chromáčka, pátého obyvatele garáže.
Po neustálé práci na domu je autíčkaření velmi osvěžující záležitost. Večer po práci jsme si s Terezkou vlezli do garáže a hned nového obyvatele svlékli.
Počítadlo se přehouplo přes 50000km (250000 total) a při té příležitosti jsem se dokopal k výměně oleje. Poslední výměnu jsem dohledal 06/2008 se stavem počítadla cca 22tkm, takže výměna po dvou letech a 28tkm.
Zapátral jsem v historii fotek tachometru a průměrně za rok s rapídkem najezdíme patnáct tisíc kilometrů. Celkem tuším necelých osmdesát tisíc od doby, kdy jsem jej koupil.
Den D čili den závodů a den po oficiálním začátku srazu
Ráno startujeme motor, točí se, vrčí, jede... takže jedem.
Kolem jedenácté dojíždíme do kempu, prakticky pouze vyhazujeme obsah aut, vyřizujem administrativu a startujeme do první etapy. Vzhledem k tomu, že vůbec nebyl čas motor nějak naladit, jedeme s tím co je a podle toho také vypadají časy.
V první RZ trefujeme pravým kolem retardér nad vesnicí. Volant se mi posouvá o 30° mimo a auto začíná trochu plavat. V druhé RZ se nic zvláštního neděje, proplavali jsme ji bez úhony, asi dvakrát mírně bokem, jinak nuda :)
Objevili jsme se i v sestřihu:
A záběr od Sibry:
Dozvídáme se, že Terezka vůbec do závodu neodstartovala, protože ji lehla minutu před startem palivová pumpa. V kempu rychle přehazujeme pumpy z mého motoru do erečka a naopak. Mám facetu, klasiku nepotřebuji.
Do druhé etapy tedy startujeme oba.
Ve třetí RZ nastává kolize jiné posádky, která nad vesnicí válí po silnici sudy a končí mimo vozovku. Výsledkem je hodinové čekání. Konečně starujeme, celá RZ v pohodě, ale trefujeme úplně poslední retardér, který šlo trefit. Retardéry jsou sudy naplněné sutí. Byla to tedy pěkná pecka a opět na pravé kolo, tentokrát už jsou kola značně od sebe, máme problém dojet 50metrů do cíle.
Po následujících pár metrech už je jasné, že touhle ránou pro nás závody končí. Rychlostí 40-50kmh se přesouváme do kempu. V kempu pak povolujeme spojovací tyč a nastavujeme geometrii zpět. Rejdová páka na pravém kole je o 2cm ohnutá.
Podtrženo a sečteno, dopadli jsme jako sedláci u Chlumce. Nicméně nikomu se nic nestalo a sami sobě jsme dokázali, že žádná překážka není dost velká :)
Den D-1, neboli den před závodem a den oficiálního zahájení srazu
Celé dopoledne pracuji na zbylých ventilech, výsledkem je kompletní těsnost a úspěšná několikaminutová zkouška. Po druhé hodině je konečně hlava na svém místě a opouštíme zázemí vstříc závodům a následným událostem.
Asi po pěti kilometrech první problém na Terezčině autě - přehřívá se, nový termostat nějak nefunguje. Vyškubnout termostat ven, dolít kapalinu a pokračuje se.
Pokračuje se až do kopce kdesi u Voltuše, kde přidávám, ozývá se rána a rachocení, jako když se motor rozsypal. Stalo se tak asi padesát metrů před jakýmsi parkovištěm a tak na něj setrvačností dojíždím a naznačuji Terezce kaput motor.
Následuje chvíle přemýšlení, co by to mohlo být. Ojnice z bloku nekouká, tak možná jen spadlo její víko a půjde to alespoň provizorně opravit. Sundaváme vanu a kontrolujeme motor zespodu.
Ale chybu nenacházíme, vše dotahujeme, ale problém jaksi nezmizel :)
Zkoušíme znovu projev. Velké rány kdesi mezi převodovkou a motorem, jako kdyby byl uvolněný setrvačník. Beru za něj šroubovákem a opravdu je uvolněný. Že by povolily šrouby ? Vyndaváme tedy celý motor, abychom se ujistili.
Po vyndání motoru nacházíme plandající setrvačník. Na klice je přišroubovaný dobře, ale plandá i s klikou :)
Ruplá klika, to opravdu na místě neopravíme, vracíme motor zpět a na laně se vracíme zpátky do zázemí.
Zde motor opět vyndaváme a rozebíráme.
Z jiného motoru vyndavám kliku a společnými silami motor znovu skládáme.
Ve tři ráno je motor hotový a zpět v autě. Startovat budeme až ráno.
V neděli jsem pak vyhodil ze sporáka LEKR a místo něj zamontoval DDSR. Poskytování dílů se zúčastníl i DIF :) A ke slovu přišla i facetka s regulátorem.
Chtěl jsem sporáka převést k Příbrami, ale byla zarezlá přední kola. Levé kolo po chvíli povolilo, ale pravé jsem statečně hrnul před sebou. Pomohlo až sundání kola a uvolnění destiček.
Opadly poslední zbytky sněhu a tak je čas začít pracovat na bratrově rapidu.
Vyndal jsem dveře a okna, sedačky.
Kocour trávil celé dopoledne s námi a okázale to dával najevo - třeba výběrem míst. Spal v kufru, na střeše, na vyndaných oknech a pak si ustlal i na gola sadě.
Auto jsem vylepil a stříknul do kitu.
Večer jsem zavařil dirky na dveřích po zrcátkách a další drobnosti.
Taky se mi podařilo u mého rapida nastavit volnoběh a zprovoznit plyn.
Ani ráno se mi nepodařilo nastartovat. Následovala rozborka. Měnil jsem svíčky, kabely, palec, kladívko, kondenzátor. Pořád nic. Svíčky pořád od benzínu, ať se sytičem nebo bez. Ani škyt. Nakonec došlo tedy na rozborku karbce. Vyčistil jsem všechny trysky, a už při čistění jsem si všiml, že je zaseklá škrtící klapka sytiče. Povoli jsem ji a bylo. Na první pokus start.
Během opravy se mi četa babiček vrhla na mytí dvouleté špíny.
Pak následoval převoz 80km, vše v naprostém pořádku.
U rapida mám problém s jízdou na plyn. Když stisknu sytič, jede ok. Odhaduji to na prasklou membránu. Také mám problém s volnoběhem na benzín, zvědavost mi nedala a změřil jsem otáčky. Kolísaly od 110 k 80.
Pak jsem se zastavil vyzvednout vojtu. Po dvou letech stání chytil na první pokus - asi páté otočení. Večer se mi jej ale nepodařilo znovu nastartovat. Ráno s ním mám jet na opravu, tak snad pojede.
No už dvakrát se mi stalo, že motor vyběhl po staru na 110 a pak se prudce ochladil na 60. Přičítal jsem to přirezlému nebo zaseklému termostatu. Ale prd velebnosti.
Dnes vyběhl na 120, písklo víčko expanzky a žádné ochlazení se nekonalo.
Inu, na nábřeží za letenským tunelem jsem sundal filtrbox a vyndal termostat, abych zjistil, že...
...no ano, že tam není voda :-D
Někdy jsou ta řešení opravdu prostá. Nicméně stále mi na hlavě jeden šroub chybí (strhlý závit) a v tomto stavu jsme už byli v Chorvatsku, najezdili tisíce kilometrů a teď i převařili :) A stále v pohodě.
Dnes jsem byl zkontrolovat sporáka, spíš tedy motor. Žil jsem v chmurném mínění, že jsem nechal v motoru čistou vodu. Po prvotním osahání trubek byla nalezena voda, přičemž všechna okolní v pet lahvích se změnila v kostky ledu. Zdá se tedy, že jsem přeci jen do motoru nějakým způsobem nalil na jaře nemrznoucí směs. Původně jsem měl v plánu motor vypustit, ale než aby rezly vložky, tak jsem radši dolil litr nemrznoučky a nechal to být.
Při pokusu o nastartování zůstala viset spojka, všechna kapalina pryč. Vytekla někudy spojkou.
Motor necháme až do jara spát, na jaře musí ven, protože opět odešlo spojkové ložisko. Asi jej hodím znovu na stolici a rozeberu, abych se podíval, zda je vše v pořádku a připravil jej na jarní závody. Při té příležitosti asi dám i nižší těsnění, abych dosáhl nějaké rozumnější komprese.
Dnes jsem zjistil, že jsem pako. Časuju ventily a koukám, sací se mi otevírá při výfuku a výfukový zase při sání. Kroutím nad tím hlavou... přemýšlím, kde jsem udělal chybu. Aha, už to mám. Počítal jsem 12 teček na rozvoďáku a pak jsem ho otočil.
...Rozborka...
A sakra, opravdu. Otočený rozvoďák.
Motor jsem znovu seskládal a dali jsme ho na stolici. Nastartovali a hodinu vrčeli.
Vzhledem ke stále zhoršující se spojce (buď nešlo řadit nebo prokluzovala) jsem ji vyměnil. Nakonec se ukázal jako vadný i přítlačák, takže musel jít i ten jiný.
Celá akce trvala dvě a půl hodiny a vůbec se mi do toho nechtělo. Ale tak je tam, hurá.
Tentokrát se budu držet striktně sériových součástí a bude to motor na běžné ježdění. Také to bude low cost :), takže se plánuje jen nákup rozvodů, ložisek, čepů a oleje... Pokud se dostanu s výkonem někam mezi svůj první a druhý motor, tak bude spokojenost.
a tento rok už nic převratného na stavbě domu neplánuji, tak jsem se věnoval zase autům...
U rapida mi už několik měsíců nefugoval provoz na benzín, vzhledem k nastupující zimě to začínalo být aktuální téma. Začal jsem tedy vyměňovat palivovou pumpu, ale tam jsem nakonec problém nenašel. Našel jsem ale problém na altíku v podobě utrženého šroubu, takže odvrtat a znovu našroubovat. Sundal jsem tedy nakonec karbec, rozebral a hodil do ultrazvuku.
V karbeci byla povolená obohacovací tryska, vyšroubovaný plovákový ventil a někam se poděla tryska injektoru...
Večer jsem ještě pobodoval držák na alternátor fabie pro terezku. Ale neměl jsem kuklu, takže jen narychlo se zavřenýma očima :)
Tak, konečně oficiální výsledky jsou tady... tááákžeeee...
Sporák sklidil opět moc posměchu jako každý rok :) Slyšeli jsme hlášky typu: Co ten tady chce ? To vytáh někde ze stodoly, ne ? To sem moh jet taky. To je šrot a podobně. Auto nápor RZ vydrželo a troufám si říct, že to je ta nejlepší technická kontrola. Nedá se totiž nějak oklamat :) Hoši děkujem, vytáhněte klidně svý nalakovaný káry, ale za nás mluví výsledky, ne barva laku.
...takže k těm výsledkům...
RZ1 jsme moc divočili kolem gum, zbytečně protáčení kol, divácky možná zajímavě, ale na výsledky slabota. Řekli jsme si, že na čtyřce to už dělat nebudem a zkusíme to více na čas, než na efekt.
Na RZ2 jsme neviděli nic složitého. Tak trochu nuda. Asi mimo tři zatáčky se to nechalo jet plnej knedlík :) Patnácté místo celkově (bez předjezdce) a první ve skupině N2 s časem 2:27:03.
RZ3 jsou staré známé Beňovy. Sud na place dobré zpestření, jinak opět plnej knedlík. A opět patnácté místo celkově (bez předjezdce) a první ve skupině N2 s časem 1:22:21.
Tím se nám uzavřela první etapa, nadával jsem si za ten průjezd RZ1. Dalo to celkem devatenácté místo celkově a druhé místo ve skupině s časem 5:58:88
RZ4 jsme nyní méně divočili, ale stejně tam byly dva okamžiky, kdy jsem řadil jedna. Chyba. V cíli jsem zjistil, že mě zadek brzdí - byla povytažená ruční brzda. Bez komentáře. Celkem dvacátéprvní místo a druhé místo skupiny N2 s časem 2:04:18. Ach ty ruce.
RZ5 ani nezmiňuji, tam nám to pokazil civilista s žebříkama. Stálo nás to přes 10 sekund. No co, o nic nejde, je to jen soutěž :)
RZ6 jsem byl rozladěný z výsledku RZ5 a tak jsem se snažil ztrátu dohnat a méně brzdit. Bylo z toho třinácté místo celkově a první místo ve skupině s časem 1:20:62.
Druhá etapa byla tedy ztrátou na RZ5 zabitá.
Ale celkově z toho bylo krásné třetí místo ve skupině. Bývalo mohlo být druhé. Škoda :)
Děkuji všem pořadatelům, děkuji svému bratru mitfárovi, který skvěle diktoval, děkuji autíčku, které nás vezlo a hlavně děkuji motoru a poníkům, kteří nás hnali kupředu.
Cestou domu mi tradičně odešla spojka.
Takže do příští akce je třeba vyměnit vadný karburátor (prot nám to chrchlalo a nejelo) a zmíněnou spojku.
U sporáka jsem vyměnil domorobo výfuk se sériovými svody za profesionálnější se svody 4 do 1.
Výměna přinesla nepatrné zvýšení kroutícího momentu v nižších otáčkách, oproti tomu ve vyšších otáčkách se teď motor dusí.
Skoro dle pravidla "nešahej na to, co funguje" :) Kdyby nic, tak výměna přinesla méně hlučný projev...
Jo a byl jsem se projet, jen pár kilometrů. Po projížďce se mi kepaly ruce i kolena. Holt stárnu. Ale jede to neskutečně. Přesednutí do rapida mi pak připadá jak kdyby byla pernamentně zatažená ručka... no, neni :)
Ještě zkusím polaborovat s předstihem, svíčkami, rozdělovačem a asi dám i elektrické čerpadlo.
Čekal jsem s napětím až do dnešního dne, kdy jsem konečně mohl porovnat naměřené hodnoty s tím, co jsem naměřil před léty u Petrova kostkáče... Měření probíhalo před odjezdem do Běšin, motor měl najeto 600km. Nyní má 1121km a jede ještě lépe. Už se těším, až udělám nové měření.
Dopoledne probíhaly v kempu soutěže, též rozhovor s Kabátem a Vejvoďákem z Kissu
následovalo představení finalistek miss Šumava
Samotným závodem nás pak provázelo několik různorodých závad...
Na první RZtě jsme minuli odbočku do druhého kola, vydělali jsme si tím 10 sekund. Druhá i třetí RZta proběhla téměř hladce, na konci třetí RZ auto zdechlo a tak jsme na časovku uháněli na laně.
RZ1 - 2:15.92, 53.místo celkově, 12.místo ve skupině RZ2 - 1:20.88, 30.místo celkově, 6.místo ve skupině RZ3 - 1:43.39, 27.místo celkově, 3.místo ve skupině
Po první etapě tedy 33 místo celkově, 6 místo ve skupině
V kempu proběhlo rychlé ohledání závad:
ztracená zátka z vodní pumpy vypadla hadička z palivové pumpy a to včetně toho nalisovaného konce vyhořela druhá pojistka - přívod ke spínači prošlápnutých brzd se kostřil na kastli ztratili jsme šroub z nohy rozdělovače
Do druhé etapy jsme naštěstí odstartovali včas.
Na čtvrté RZ se nám uvolněný rozdělovač otočil a auto přestalo jet. Museli jsme vystoupit a otočit ho zpět. Stálo nás to 50s.
Na páté RZ auto chcípalo a od poloviny tratě jsme jeli spíše setrvačností. Na časové kontrole zdechlo úplně. Odešla palivová pumpa, naštěstí projíždějící Čermik ji měl, za což mu moc děkuji. Po výměně palivové pumpy proběhla šestá RZ již v pořádku.
RZ4 - 2:51.28, 96.místo celkově, poslední ve skupině RZ5 - 1:30.42, 85.místo celkově, předposlední ve skupině RZ6 - 1:41.62, 19.místo celkově, 4.místo ve skupině
V druhé etapě tedy nakonec 89.místo celkově a předposlední ve skupině
Škoda té pokažené čtvrté a páté RZty, ale jinak jsem s časy velmi spokojený. Vyladíme techniku a na podzim to zkusíme lépe :)
Nakonec z toho bylo 64.místo celkově a 17.místo ve skupině. Nebýt problémů, mohlo to být někde kolem 30.celkově a 5.ve skupině.
Od té doby, co jsem opravil sedla ventilů, motor nejede. Teda jede, ale jako lepší sériovka. Všechno jsem vyměnil, hlavu znovu dolu a nic jsem nenašel, těsnění ok, tlaky ok...
Už nevím čím by to mohlo být, zbývá snad už vyměnit jen rozvody. Ne a ne a nejede :( A navíc je jako bonus ještě voda v oleji. Nejspíš se pohla vložka. No samé lepší zprávy.
Posvářel jsem redukci na čidlo a napojil olejový chladič. Ať se to alespoň chladí, když to nejede.
Ráno jsem ještě pokutil pár věcí a pak si šel zajezdit
Najezdil jsem zatím 110km, všechno v pohodě.
Tedy skoro - potřebný celkový předstih je tak velký, že se sériovým rozdělovačem musím mít moc velký základní a pak samozřejmě nenastartuju :) Mimo jiné auto vůbec nebrzdí, ale kapalina nezmizela. Také odešel brzdový spínač. Ale to jsou drobnosti, které příští týden pořeším. Ale jinak paráda, po cca 80km motor "změknul" a jízda začla být příjemnější. Už se těším na příští víkend, až se zase projedeme :)
Dokonce jsem si stihnul umýt i rapídka a přehodit kola.
U erečka jsem vymontoval převodku řízení, která ač nově sestavená, vykazovala značnou vůli v řízení. Vůle byla nakonec na hřídeli ovládací páky a podařilo se ji úspěšně odstranit.
Ráno jdu do práce a koukám na prázdné místo tam, kde stávalo mé auto.
Zavětřil jsem, že zloděj ztěží přišel s vlastní baterkou a překonal všechny nástrahy a rovnou vytočil 156 s otázkou proč a kam mě odtáhli.
Vzal jsem baterku pěkně do teplých a šel na 500m vzdálené odtahové parkoviště. Za nevyžádané přeparkování vozu jsem vycvakal dva litry. Nechápu to, na tom místě stojím pět let, 300 dní v roce. Někoho jsem holt naštval. Místo jsem nafotil a předávám celou věc právníkům.
Dnes jsem si byl vyzvednout výzvu k podání vysvětlení o provozu sporáka na pozemních komunikacích bez pojištění. Oznámení přestupku odpovídá datu, kdy mě se sporákem zastavili příslušníci při testování motoru týden před Běšinami. Považuji to za fér jednání neb jsem tenkrát s sebou neměl doklad o pojištění a mohli tak napařit pokutu hned na místě.
Dále jsem si vyzvedl sportovní volant s nábou a špuntem s dobovým logem, budíky a páčky na eRko.
Proběhla demonstrace za úpravu poplatků za přeregistraci vozu v rámci ČR.
Během demonstrace byla k podpisu petice
která byla předána na úřad vlády
Moderování demonstrace se ujímal i Caiman ;-)
K demonstraci se připojili i členové Ford klubu.
Proběhl nějaký ten rozhovor pro rozhlas
a i pro televizi
Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří svou účastí vyjádřili nesouhlas. Jmenovitě například (abecedně) Andrewa, Caimana, Čapouna, eMbesa, Jerroma, Kloogiho, Láďu Ladiče, Lucinku, Petkara, Schwejka, Tátomechanuka, Tuxika.
Akce končila kolečkem a troubením před úřadem.
My jsme pak ještě pokračovali obědem, ale nějak se k nám zbytek nepřipojil ;-)
Principielně nám vadí, pokud za registraci auta se statusem veterán (25 a více let) a stejným účelem využití, se má zaplatit poplatek ve výši 10000Kč. Podobně v současné době neexistuje legální možnost zakoupit takové vozidlo na náhradní díly. Pokus o omlazení vozového parku ČR respektuji, ale měl by se též respektovat veteránský status vozů.
A co můj nový motor ? Hlavou se mi honí myšlenky, čím písty nahradit. Asi půjdu opět cestou T-ček. Taky ještě vylepším hlavu a zaměřím se na místa, která jsem uspěchal. Co se týká měděného těsnění, tak spokojenost. Použiju znovu.
Od Rumunských přátel jsem dostal fotku z jarního klání, o kterou se nemohu nepodělit...
Což mi připomnělo, že jsem se zapomněl zmínit o nákupu dvou nových přileb s kšiltíkem. Takže i proslulá a mnohými zatracovaná Davesova kokoska patří již mezi historii.
Sobotní RZ1 nám byla osudovou. Při startu praskla voda a protože při jízdě není čas sledovat přístroje, přišli jsme na to až v cíli. Dvě poslední zatáčky jsem pocítil ztrátu výkonu a samovolné zapalování směsi. V cíli jsme bez vody a s pořádnou teplotou.
Půl hodiny nám zabrala oprava, což znamenalo prakticky konec šance na úspěch - na časovku jsme dojeli se značnou ztrátou.
Zdálo se, že vše je ok, ale v RZ2 motor chcípnul a už bylo jasné, že něco není v pořádku. Z motoru se vyvalil dým a cíl jsme projeli setrvačností.
Vytáhli jsme výdech víka ventilů hadicí ven z motoru a dojeli do kempu.
První část dne jsem se snažil koně najít. Měnil jsem karburátor, trysky, rozdělovač, vůli ventilů. Vyměnil jsem nakonec i přesazený klínek za normální.
Druhou část dne jsem se snažil koně zkrotit. Dole detonuje, nahoře raketa. Nakonec mi řeklo těsnění sbohem a bylo. Vzhledem ke kompresi a kp se mu nedivím.
Plán na příští týden je jasný. Buď to pojede, nebo ne. 1) snížit kp 2) studenější svíčky 3) vyšší oč benzínu
PS: ještě jsem zapomněl zmínit, že po návratu z testování mě stavěli pomáhat a chránit, kterým jsem se snažil vysvětlit, že musím testovat a nekecat.
Motor naběhal asi dvě hodiny. Tlak 15 na všech čtyřech válcích.
Pak jsem ještě sundal hlavu a zkontroloval, zda se nepotkávají ventily a písty. Na nějaké frajeřinky s modelínou tu nebyl čas ;-)
Ty obtisky jsou od předchozího majitele, ale u druhého válce byl zcela nepatrný nový otisk.
PS1: večer jsem si uvědomil, že ten otisk jsem udělal já, když jsem špatně posadil vahadlo na tyčku a nevšiml si toho. Takže ok. PS2: později jsem ještě došel k závěru, že ty tlaky jsou způsobené nejspíš časováním vačky, kterou jsem malinko opozdil. PS3: tak jsem tedy podruhé otcem :) motor se radostně točí a ukazuje svůj potenciál už na stolici. Uvidíme, jak se ukáže v autě.
Protože v místě záběhu motoru se pohyboval pan kardinál Vlk (no ne že by přišel posvětit zrozené koně), byl jsem donucen posvářet nějaký výfuk. On mě tedy vlastně nikdo nenutil, ale nedovedu si představit, jak by vedl projev, zatímco já bych tři hodiny tůroval motor bez výfuku na stolici.
Pravda, zas tak moc jsem tomu nepomohl :) Ale získal pár hodin na projev k dobru. Pak jsem konečně dal motor na stolici.
Běžel pár minut a pak se utavila noha rozdělovače. Na ozubeném kolečku se ulomil jeden zub. Za všechno mohla docela malá špona v ostřikovací trysce. Holt kdo nemaže...
Ložiska, ojnice, vložky, písty... znáte to... ani sem to nefotil.
Večer už to bylo v kupě. Škoda, že už nebyl čas si zavrčet.
A perlička... ...mám seskládáno, dotáhnu šroub na řemenici a ouha - motor se netočí... ...ano, povysunutý axiál. Hajzlík. Takže rozebrat - znovu a lépe.
Ráno jsem zajel do brusírny a vyzvedl hotové válce. Čeká mne náročný víkend, kdy z té kupy železa a hliníku musím postavit něco, co bude schopné žít samostatný život :)
Zatím mi ještě chybí vačka, která podstupuje proces v kalírně. Místo ní použiju na záběh nějakou sérii. Jinak mám všechno - alespoň si to myslím. Doufám, že mě víkend nepřesvědčí o opaku.
Večer jsem vyzvedl nějaké díly na nápravy a sady natvrzených tlumičů.
Dost čtenářů se mě ptá, z jakého že Daihatsu ty ventily jsou. Krátkým rozhovorem pak zjišťuji, že spoustu z nich tu staví motor paralelně se mnou.
Na jednu stranu mě to sice moc těší, rád jsem inspirací a netajím se dalším vývojem. Ale na druhou stranu je dobré vědět, že se nepovažuji za žádného extra odborníka ve světě motorů a nenazývám se motorářem. Věci dělám tak jak je cítím a někdy sám nevím, co z toho bude. Tím chci říct, že publikací toho co dělám, nedávám záruku, že to bude fungovat !
Stejně tak prosím opravdové profíky o shovívavost. Toto povídání nemá být návodem na stavbu motoru.
Hlavu jsem odvezl povolanějšímu človíčkovi na vsazení nových vodítek a sedel. Poslední hlava, co dělal, nabrzdila 140k. Tak snad je to v dobrých rukou.
Navečer jsem pak odvezl dvě sady tlumičů na natvrzení.
Sklepal věnec ze setrvačníku a umístil do trouby. Setrvačník už čekal v mrazáku. Přiložit a sesadit.
Komplet půjde na přebrus a vyvážení.
Večer jsem meditoval na téma ventilů. Vybíral jsem převážně mezi Seatem, Ladou, Nissanem a hlavně BMW, které byly nejvhodnější. Nakonec jsem se z mnoha důvodů rozhodl pro ventily Daihatsu. Tím se vyřešila otázka sedel, vodítek i klínků.
Důvod klepání na klice. Přidřené ložisko vydrží cca 4000km, než se dostane do tohoto stavu. Pak je to už jen otázka pár desítek kilometrů, než vyleze ven z ojničního oka. V tomto stádiu je klika na přebrus.
Mimochodem rapid stále jezdí bez jednoho šroubu hlavy. Nabíhá na 5000km. Takže story o tom, jak těsnění při chybějícím šroubu hlavy odejde zaručeně do 100km, řadím mezi staré pověsti motorářské. Pokud se utrhne šroub hlavy a jsou předepsané přesahy vložek, těsnění dostatečně plní svou úlohu.
PS: seskládal jsem motor sekačky a kupodivu zatím funguje
V neděli ráno jsme se opět hromadně přesunuli na letiště.
Vzduch se tetelil...
...a na jedné straně byl Caiman s časomírou a na straně druhé stála dvojice soupeřících aut.
Dobržďování v cíli bylo někdy celkem náročné
Po sprintech se pak jezdil slalom
Jedním směrem popředu a na konci pozadu.
Někteří si před couváním raději své úkoly vyměnili
Drtivá většina dojela v pořádku a bez ztrát
Na všechny se však takové štěstí nedostalo
Během celého HG se pak řešily drobné závady
A pohledem na Gotreka píšícího záznam do Caimanova památníčku se z HG loučím.
Celá akce se mi líbila a chválím pořadatele za její zpracování.
Pokud má někdo zájem o zde použité fotky, mám je v 12mpx rozlišení. Celkem mám něco kolem 500 fotek většiny účastníků. Dočasně zde : http://hg08.daves.cz
Celý týden se nesl ve znamení dovolené. První řádné dovolené po několika letech s vypnutým telefonem.
Obrovská pochvala pro rapida, který bez problému ujel za týden necelých 3000km. V neděli pak v kuse Veli Lošinj-Praha. Problém byl pouze s nadmořskou výškou a tím bohatostí směsi a předstihem.
Na trajektu jsme se vešli o fous. Čumák pod náklaďák a zadek nad plošinou. Ale vešli.
Vyměnil jsem olej, těsnění pod hlavou, svíčky a kabely u rapida.
Někdo předemnou strhnul jeden závit, šroub šel volně tam i zpět, takže jsem ho tam ani nedával. Uvidíme, jak dlouho vydrží jezdit hlava bez jednoho šroubu.
Opět čas udělat záznam... ...ptáte se, proč aktualizace váznou.
Nu, zítra tomu budou tři roky, kdy jsem podepsal parte mého snu. Nejsou síly, denně pracuji od rána do půlnoci, někdy (jako teď) až do dvou ráno. Víkend je jediná možnost se zastavit, už to nejde jako dřív - trhat rekordy a plnit plány na 130% i v garáži.
Takže pomalu přesouvám vše související se škodovkou na druhou kolej.
Ale aby se neřeklo, stále pro vás chystám nějaké ty novinky (vše na následujících fotečkách je pro vás - tedy k prodeji)
Konverzní kit pro 130RS - odpružení a světla
a když je čas, tak ještě webrařím
Zatím nedělám tlustou čáru a nepřestávám psát deník - ale ta chvíle se blíží.
Protože ve čtvrtek si o mě čtyřkolka ohnula rám (neotvírejte, pokud nechcete), když do mně zcela náhodně narazila,
tak jsem se ani nedostal o víkendu k velkým motorům. Dneska už celkem rychle pajdám a jdou na mě roupy a široko daleko nejbližší věc mající motor je sekačka.
Neva, má to čtyřikrát míň pístů i ventilů a plastová vačka je ideální na přebrus.
Odpadá svažování ojnic a spalovák se upravuje taky jen jeden :-D
Byl jsem se projet eRečkem. Motor si zjevně z Běšin žádnou újmu neodnesl, už má najeto 1200km a je stále živější. Chytá i po týdnu na škrtnutí a bezhlavě se hrne za plynem :)
Protože dobový tlakoměr byl mechanický a já chtěl použít již elektrický, musel jsem použít VDO budík. Ale VDO budík má průměr 52mm a v eRku prostě nemá co dělat, takže jsem musel ty budíky nakřížit.
Výsledek se povedl... elektrický budík MADE IN CZECHOSLOVAKIA
Větší část soboty jsme kopali vodu a probourávali se do garáže. TeReSka tak musela na chvíli ven pod plachtu a také došlo na likvidaci jedné skříně. Když už byla konečně voda v garáži, zas se muselo vše uklidit a naparkovat teReSku zpět. Takže na nic jiného nebyl čas, ale nadrátoval jsem alespoň budíky.
Tak jsem tedy otcem, potomek se má čile k světu a hezky se vrtí. Nejdřív jsem ho nechal běžet na speciál s olejem. Pak přišel na řadu natural a ten mu chutnal o poznání lépe.
Buď mi blbě měří čidlo nebo blbě ukazuje teploměr a nebo to přechlazuje. Teplota se drží stabilně kolem 70.
U rapida jsem konečně vyměnil tekoucí brzdový válec, čímž rapidně klesla spotřeba brzdové kapaliny a rapidně stoupla účinnost brzd. Nakonec jsem dal i jiný posilovač, protože stávající byl plný brzdovky.
U vložek jsem stočil o dvě desetinky dosedací plochu (vycházely mi do bloku bez vymezovacích podložek a odmítal jsem je tam dát takhle "natvrdo") a usadil do bloku.
Dáte si někdo pístovou polévku ?
Čepy skrz ojnice do pístů, písty s ojnicemi do vložek, nacvakat kroužky...
Jdu spát, hlavou se mi honí otázka... Proč jsem si koupil axiály na fáčko ?
Vyzvedl jsem si pístní kroužky. Vyšly na dvojku, ale po několika měsících marného shánění konečně úspěch. Nakonec jsem šel cestou 1.75/2/4 a doufám, že dlooooouho vydrží. Původní kroužky byly na "kaši". Také jsem vyzvedl spoustu těsnění na motor i vodní pumpu, nějaká ložiska a drobotinu.
Za víkend jsem odlehčil a svážil ojnice. S váhou jsem skončil na 499 gramech.
Dostalo se i na písty, které po odlehčení mají zatím 280gramů, se svážením to bude horší. U rapida došlo na zavaření úchytu lanovodu ruční brzdy levého kola a seřízení.
A málem bych zapomněl - nalil jsem do sporáka fridex, dofoukal gumy a projel se po městě.
V Milovicích jsme se sešli s RST, Péťou Houškou, MichalemK, Mischakem a Láďou Ladičem. Zablbli si na ploše a změřili výkon Michalova kupátka a Láďovo GreenDreama.
Stihli jsme předat i hlavu na usazení sedel a 7mm vodítek.
...tentokrát žádná újma, žádná kolize. Z poslední erzety jsme se vrátili s jedních převodovým stupněm, naštěstí s třetím, takže to šlo relativně dobře. Během následující hodiny byla závada ostraněna - rozpojené táhlo převodovky.
V rámci své skupiny jsem zaujal 8mé místo, celkově z toho bylo 40té. Vzhledem k tomu, že jsem jel celý závod na plyn a motor je čistě sériový, je to dobrý výsledek.
rozmíchal jsem barvu a volala Terezka, že stojí 80km opodál, že ji mám zaskočit odtáhnout... ...tak jsem v rychlosti oběhl kastli s mračnem barvy a vydal se na výlet.
Dorazil jsem až večer a už jen vyklepal pozdra ze svisláků.
A konečně... motor naskočil a auto opustilo dvůr a vydalo se na veřejnou komunikaci. Stalo se tak kolem osmé večer a první testovací jízda měřila dle tachometru 600 metrů :)
A šup zpět do garáže. Čeká na mě ještě nedodělaný interiér.
Ve čtvrtek jsme se zajeli podívat na vodní hrad Švihov a nakonec po dlouhém přemýšlení co vlastně tedy budem dělat s načatou dovolenou jsme to otočili směr Chorvatsko.
Tam jsme se přidali k již dovolenkujícímu Stanleymu a Gotrekovi.
Trasu cca 900km jsme zvládli společně za 12 hodin se spotřebou 8.2/100 plynu. Dojezdová vzdálenost na nádrž plynu 550km. Což na zimích pneu není nejhorší :)
Zjistil jsem, že nemám fastoní samice do konektoru, což je konec s elektrikou.
Zvedl jsem tedy auto a přidělal stabilizátor, tlumiče a odvzdušnil brzdy.
S krokem pedálu zatím spokojenost. Je poměrně krátký a tvrdý, tak jsem zvědav jak dopadne průzkum bojem. Předek tlačí obě komory, zadek jen jednu. V zadku je tedy o poznání vyšší tlak. Čidlo spíná mnohem dřív.
Ruční brzdu jsem zatím nechal prázdnou. Musím ji ještě demontovat a fixovat táhlo řazení.
Včera večer mi někdo nechal za stěračem pozvánku na nějakou párty či co. A dnes ráno naběhli nějací aktivisti, že mi auto přeparkují. Naštěstí byli Tadeáškou chyceni při činu. Za svou přehnanou nevyžádanou iniciativu požadovali Boženu Němcovou. Nu, stále lepší než Palacký, Destinová nebo Masaryk.
Během středy a čtvrka se mi podařilo rozlouskat větší část obsahu datového souboru hry LiveForSpeed. Úspěšně jsem vyexportoval modely a dokonce i něco málo naimportoval.
Se svým čtyřrychlostním rapidem a náhradní pětirychlostní převodovkou v kufru jsem jel do Mladé Boleslavi za přítelem PH, kde jsem převodovku předal k repasi. Cestou zpět byla zjištěna závada na levém zadním kole - vykazuje značné kvrdlání :)
PS: Doufám, že další zápis nebude znít "na rapidu upadlo levé zadní kolo. Rapid je mrtev, ať žije rapid"
Dopoledne jsem odvezl kola do komaxitu, nějaký věci do galvaniky, koupil novou žárovku, pistoli a díly na starou. Cestou na komaxit se zadřel u sporáka výfukový ventil na druhém a třetím válci. Několik kilometrů jsem dal na dva válce, pak se nechal odtáhnou. Sporák je mrtev. Ať žije sporák.
Mezi závadami je obvyklý "předdefinovaný" set pro vozy škoda. Motor je nově postavený, nikde ani kapka oleje, všude nová těsnění, přesto je na seznamu netěsnost. Výfuková soustava je nová a ve vynikajícím stavu, na seznamu závad však také figuruje...
Potom jsem rapidovi věnoval nový rozdělovač. Motor má najeto 120km, takže jsem seřídil ventilové vůle.
Udělal jsem ještě pár drobností a pak u RSy pasoval těsnění
Dopoledne jsem dostrojoval rapida a uváděl do provozu různé nefunkční komponenty :) Po poledni jsem natáhl novou podtlakovou hadici k posilovači.
No a pak jsem ho vzal na projížďku. Motor zatím ochotně vrčí, auto jede téměř samo. Při přišlápnutí zaduní a hrne se mohutně kupředu. Ale opatrně, zatím jsme nešli přes 4000 otáček. Celkem jsme najeli 14km a slabou hodinku navrčeli na volnoběh...
Koupil jsem barvu, první test padl na značky Vivechrom (Syntetika) a Mobihel (Akrylát). Klasická akrykombinace je k ničemu, nedrží lesk ani barvu, zvětrává a schne příliš rychle.
Kapky šly jako první, zbývá vyřešit jen prach
Barvy jsem koupil 2dcl, rozdělal jsem 1dcl a hrozně toho zbylo
Trochu odbočím a poděkuji všem, kteří neváhají mi sdělit, jak krásně zpívám. Vážím si toho, osobně si myslím, že stavět auta mi jde líp. Dovolím si citaci jedné z mnoha zpráv, snad se dotyčná slečna neurazí...
"Čau, tady Martina a jseš David Spilka ? Tvý číslo mám z počítače tak si oveřuji jestli to seš fakt ty. Moc se mi líbíš a fakt krásně zpíváš a fandím ti. Nevolej mi protože teď nemam čas a učim se, ale odepiš mi abych veděla jestli je to tvý spravný číslo a chtěla bych s tebou chodit pa"
Doslova se červenám, ale bohužel jsem zadaný a navíc pro samý zpěv a auta nemám na dívky čas. Už takhle toho mám dost, když večer musím schovat vlasy pod šátek, běžet do studia si zazpívat, ráno šátek sundat, do vlasů píchnout sluneční brejle a utíkat do práce. O víkendech dělám očividně na autech...
Ale přeci tedy jen... pro zaryté fanynky foto ze zpívání opuštěným dětem...
Takže díky díky díky a modlím se, ať už brzo vypadnu a hlavně ať nevyhraju ;-)
Našel jsem vyhozené 185R13, tak jsem vyzkoušel kola nazout
Jinak děkuji všem za ohlasy na kola, jsou opravdu krásná... kdyby...
...jedno kolo nebylo nedolité a vařené...
...v materiálu nebyly dirky, kvůli kterým nejde kolo jako bezdušák...
...kola neměla křivě vyvrtanou středovou díru a hlavně díry na štefty...
...díky tomu samozřejmě nešly ani nasadit ani na sériový náboj s krátkými štefty...
...nakonec se mi jedno podařilo nasadit...
Problém je, že kola mají středící nákružek 87 místo 85, takže nejdou vystředit a milimetr hází.
Takže i takové věci se dějí a ne všechno je tak hezké a jednoduché jak to vypadá. A pak se o tom i špatně mluví. Buď se kola vyhodí a udělají se nová, nebo se převložkuje rozteč, udělá nové usazení a vyrobí středící mezikusy. Proto zatím nebudu na dotazy odpovídat - do doby než vše vyřeším.
Každopádně jsem s tím zabil celý den a nic víc už jsem neudělal :(
Celý dopoledne jsem čistil podlahu. Taky super práce. Pak jsem hodil teReSku na kolíbku abych vysypal bordel.
Wokukowal mě wostrej šnek, měl jsem strach, jestli mi neutekl z motoru, ale při bližším zkoumání se ukázalo, že jde nejspíše zběha konkurenční stáje a není můj. Tak jsem ho odnesl do stínu, aby nezavařil.
Vystříkal jsem všechny rohy a spoje
Pak i všechna místa, která by po převrácení na kola byla odvrácena směrem dolu.
Převrátil jsem na kola a stříknul podlahu a pak ji zakryl
U rapida praskla olejová hadice a proběhl výbrus motoru za tepla. Na teReSce jsem tak pokračoval až o několik hodin později, po lanojízdě. Děkuji Renatě za odtah.
U rapida jsem opravil vypadlý popelník, utrženou ovládací strunu topení, napojil blinkry na central a zfázoval reproduktory. Zbytek dne jsem uklízel a popoháněl lakýru.
Večer jsem se stavil na akci v Tescu a koupil sadu nářadí
Ukázalo se, že výměna rozvodů a vačky přinesla značné snížení kroutícího momentu v nízkých otáčkách. Do 3500 otáček je něco špatně. Jen velmi nepatrné zvýšení výkonu nastalo v 5500 otáčkách.
O víkendu je potřeba laborovat s předstihem a ventily. Pokud se věci nehnou k lepšímu, půjde zpět původní vačka :)
Pak jsem hodil teReSku na kola a vyvezl ji na vzduch
a pokračoval v kitování plechů.
Taky jsem přemýšlel, jestli bych neměl sepisovat seznam svých zranění, které jsem při stavbě utrpěl. Ale asi by to vydalo na samostatný masochistický web, plný tržných, bodných a sečných ran. S jistotou by ale převládaly popáleniny různého druhu :)
Po nočním zahánění čarodejnic, které se nečekaně protáhlo jako vždy až do rána, jsem večer vstal a navařil fjůčr úchyty na příčku, přetřídil věci do komaxitu a začal tahat trubičky. Nemusel jsem se při tom tolik ohýbat, přemýšlet a vůbec :)
Dopoledne zdechnul rapid. Od uvaření pár měsíců zpět vůbec nechtěl startovat. Motor se vždy otočil dvakrát na jednu stranu a pak se o otočku vrátil. Vyměnil jsem svíčky a kabely.
Při kupování svíček a kabelů jsem narazil na zapomenuté hadice na Š110R k tlakoměru. Byly za pár kaček.
Protože matice na pásové šrouby se nedají snad nikde sehnat, musel jsem je vysekat z několika škodovek. Osobní poznatek - nejlépe se vysekávají ze zadního sloupku :)
No a při té příležistosti jsem našel vyhozené prahy... samo... přece je tam nenechám :)
A šup... usadit pásy a určit nejvhodnější pozice úchytů...
..a vevařit je.
Vepředu drží na výztuze, na vnitřní straně v original úchytu na tunelu a na vnější straně ve výztuze rámu. Vzadu klasicky přes rám.
A výsledek
Zkoušel jsem se připoutat... a... sakra... Nebude jednoduchý se v tom autě zabít.
Ráno lehnul Rapid, asi zamrzl chladič :( Po pár kilometrech jsem se musel vrátit a protože jsem chvátal, nějak mě netrápilo, že motor vaří a teplota je dávno za červeným polem. Motor tak trochu nadával a ozývaly se děsivé rány, ale statečně dojel. V lepším případě budu měnit příští týden pouze tesnění, v horším motor :)
Nakonec jsem musel jít pěšky (díkybohu sem chytil stopa, takže asi 14km jsem se svezl), ale i tak jsem ještě stihl hodit věci do galvaniky.
U rapida jsem konečně vyměnil 55A alternátor (ten co jsem očesal pár týdnů zpět z jedné škodovky při shánění pásů), takže konečně mi světla svítí, baterie se dobíjí a kontrolka dobíjení nemžourá. Zhodnotil jsem to jako nejužitečnější činnost za rok 2005 :-)
Na přední čelo jsem vevařil výztuhu dle originálu.
Navečer jsem pasoval pravou stranu, zapasoval přední i zadní čelo a kapoty.
Brzo ráno jsme vyrazili do Chotusic na burzu... Stále zhoršující se počasí ve mně vyvolávalo obavy, zda se nějaká burza bude vůbec konat. Nakonec mě obav zbavil sporák na boku :)
Bohužel nejsou žádné foto, kdy byl ještě kolama vzhůru, neboť kolemjedoucí nám urychleně pomohli zpět na kola. Následovalo shánění nějakého těžkotonážního stroje, který nám pomůže na silnici. Po návštěvě několika rodin se nakonec objevil traktor, později i traktorista k němu příšlušející. Tímto opět děkuji...
Chudáček teReSka musela ven na mráz, aby se sporák mohl v teple léčit...
Do dvou nočních jsem natahoval karosérii a plechy...
Přední nápravnice má pravděpodobně ohnutá ramena, protože kolo je o několik centimetrů posunuté. Celý levý blatník byl krásně zmuchlaný, dveře u řidiče posunuté na sloupek a nešly zavírat. Sloupek předního okna vysunul střechu o pár centimetrů nahoru. Středový sloupek se také posunul a zadní dveře se připasovaly ke kastli. Nepřipoutaná posádka v zadní části vozu promáčkla zevnitř dveře a rozbila okno. Promáčklý zadní blatník a všechny dveře. Okna nešly stahovat. V autě se nám rozsypalo jídlo, wafle se promíchaly se sklem, piškoty zvlhly a párky s rohlíkama lítaly vzduchem.
To je bilance... Mně s Tadeáškou se to hrozně moc líbilo, osobně bych to dal ještě jednou a lépe, ale zadní část osazenstva zjevně nadšena nebyla :-)
S Tadeáškou jsme zjistili, že sporák nemá vzadu pásy a že bychom nemohli jet s děckama na návštěvu za Jezevcem.
Po menší sháňce jsme nakonec očesali jednu místní 120ku a to nejen o komplet zadní pásy, ale i o pravé celoplošné světlo, 55A alternátor a elektronickou regulaci.
Večer jsme namontili pásy do sporáku, altík půjde v nejbližší době do rapida, zbytek jsou náhradní díly :)
Vyrazili jsme na sraz SKODAteamu do Běšin u Klatov.
Nálada byla výborná a po nočním orienťáku následoval bujarý večer, který byl později označen za ChobotPárty. Následující fotografie jsou pořízeny z natočeného videa...
Z počátku panovala klidná nálada...
Než přišla Tadeáška s Lucinkou a rozjela se šou...
Pak přišla na řadu pouta. Někteří se spoutali dobrovolně...
...jiní byli spoutáni nedobrovolně a záhadně se ztratily klíče. Gotrek se snažil otevřít pouta sponkou do vlasů.
Seznámil jsem se s pánem z vedlejší vesnice, který má stovečku v naprosto úžasném stavu. Vše co vidíte je original dobové, rv 1970. Na autě nejsou použity žádné díly z novovýroby. Vše bylo zakoupeno v sedmdesátých a osmdesátých letech. Protože lidi jsou paka a neumí řídit, přibyly na stovečce nárazníky. Jsou tam čistě z důvodu ochrany, neboť bez nich bylo auto již několikrát ťuknuto zezadu i zepředu ostatními účastníky silničního provozu.
Historie auta je vcelku zajímavá. Pokusím se nastínit pouze v kostce a doufám, že neuvedu mylné informace. Auto bylo zakoupeno v roce 1970, v roce 1972 bylo odstrojeno a přestavěno na závodní speciál. Od této doby byly části interiéru a různé doplňky uchovány na půdě. Auto obsahovalo hasící systém, bezpečnostní rám, motor živila osmikanálová hlava s dvěma Webery. Nápravy byly původní, pouze převodovka měla samosvor. Závodní kariéra auta skončila prasklým čepem v samosvoru, zadřením převodovky a motoru. Od té doby stálo auto téměř deset let v garáži a čekalo na opravu. Během této doby z něj byla postupně většina věcí rozprodána a to včetně hasícího systému, rámu, osmikanálové hlavy a dalších cenných věcí. Většina v podstatě za směšné částky. Nebýt duchapřítomnosti dvou přátel majitele, auto nakonec skončilo ve šrotu. Naštěstí se tak nestalo a tak vše, co do té doby leželo na půdě, cestovalo na auto zpět. Díky tomu má v naprosto skvělém stavu všechny chromové doplňky, sedáky i tapecírunky dveří. Motor Š110 je osazen zpátky pětikanálovou hlavou, která má však vyvařená sedla. Blok je převrtaný a obsahuje vložky z tatry s vrtáním 75mm. Písty jsou téčka s dvěma kroužky. Ojnice jsou titanové lehčené. Odlehčen je i setrvačník. Původní burges nahradil sériový výfuk.
Na základě originálního chladiče jsem nechal vyrobit nový... (zde samozřejmě vidíte originál)
Brousil jsem dveře a půlku stříknul. Došla barva. Venku bylo extrémně deštivo, takže se víc nepracovalo. Laminátové blatníky si zvykají na nový tvar :)
Asi každému se někdy stalo, že u auta píchnul kolo. Ale možná málokdo se bojí pneuservisu jako zubaře. Povím vám tedy, jak a proč jsem ke strachu přišel…
…pár let už v Příbrami nebydlím, ale bude řeč o tamním pneuservisu Hajný v Mariánské ulici. Když už se vydám do servisu, nerad čekám. Ve většině servisech mají neustále plno práce a na kolo musím čekat. A tak jsem si zvyknul chodit do pneuservisu Hajný, kde mě vždy rychle a bez čekání obsloužili. Tehdy jsem nepřemýšlel nad tím, jak je to možné. Vždy mě jen nemile překvapilo nepříjemné vystupování a řeči. Chtěl jsem tehdy obout bezdušové pneu na starší typ hliníkového disku a s obavami před těsností ráfku jsem požadoval dát dovnitř duše. Vyslechl jsem si řeči o tom, že je to blbost, že guma je konstruována tak a tak a že je to holý nesmysl. Trval jsem však na svém. „Ale když si to pán přeje tak to udělej.“ Zněl finální verdikt směrovaný zřejmě na níže postaveného zaměstnance. Během vyvažování mne zarazilo, že závaží na disk třikrát naklepnul a třikrát sundal, než se mu zdál výsledek správný. Jen jsem si přál, aby na kole závaží drželo a kola si odvezl. Spokojeně jsem pak na nich jezdil, do doby než jsem píchnul. Kolo bylo téměř prázdné a já byl nucený dojet na nebližší čerpací stanici dofouknout. Protože jsem to měl zrovna blíže k servisu v Krásné Hoře, jel jsem tam. Ochotný pán mi vysvětlil, že kolo již nepůjde udělat s duší, protože jízdou s poloprázdným kolem jsem mírně znehodnotil vnitřek a duše by se časem proděravěla. Řekl jsem mu obavu z bezdušového provedení, ale ujistil mě, že kolo bude v pořádku. Disk očistil a pneumatiku zalepil. Nabídl mi, že mi může dát lepené závaží jen z vnitřku kola, aby tak disk zbytečně nehyzdil. Nadšeně jsem souhlasil a než se kolo vyvážilo, dal jsem si zmrzlinu v cukrárně hned vedle. K mému údivu kolo opravdu drželo. Uplynul rok a já opět píchnul. Vydal jsem se tedy opět do oblíbeného pneuservisu Hajný v Příbrami. Už cestou jsem si říkal „jé, to bude zase řečí“. A opravdu. Začalo to tím, že mi vysvětlovali, že ta kola jsou prasecky vyvážená, že to takhle nemá účinnost. Vzpomněl jsem si na to, jak se třikrát dává závaží na správné místo a komentoval to faktem, že jsem s kolem jezdil skoro rok a vyvážené bylo dobře. To však nikoho nezajímalo. Kolo mi zalepili a nabídli mi jako vždy způsob platby. S dokladem nebo bez ? Zní mi to podobně jako „Tak pane řidiči, za kolik to bude ?“. A opravdu. Bez dokladu jsou ceny smluvní a podle toho, kolik vypadá že máte u sebe. Ale možná se pletu a ceny jsou bez dokladu vyšší vždy. Ale zpět ke kolu. Vydrželo v nafouklém stavu celé tři dny. A tak jsem tedy opět s obavami z řečí vyrazil na reklamaci k panu Hajnému. Protože nenašli žádnou závadu, řekli mi, že je zpuchřelá duše. Tak jsem řekl, ať jí vyhodí a udělají z toho bezdušák. Vyposlechl jsem si, že na tak starý disk je bezdušová pneu holý nesmysl. V hlavě se mi vybavila věta loňského roku, jak je guma konstruována, a že je to holý nesmysl dávat tam duši. Trval jsem přesto na svém. Zazněla věta „Když si to pán přeje, tak to udělej“… To co jsem viděl dál mi doslova vyrazilo dech. Vzal neočištěný disk, nazul na něj gumu, která nebyla zalepená a kolo nafouknul se slovy „Stejně to nebude držet“. Asi takhle bych dokázal kolo zalepit taky a i se stejnou zárukou. Pro mě by to byl jeden z důvodů, proč bych si neotevřel pneuservis. No a jak to dopadlo s tím kolem ? Vydrželo celé dva dny. Snaha o jeho zalepení mě stála 6 hodin času a 400 korun.Výsledek ? Posezení u zmrzliny v Krásné Hoře během lepení kola. A jistota, kam již nikdy nepůjdu s defektem na pneumatice.
Ráno jsem jel na vrakáč shánět zadek škodovky. No a rozebírali tam Rapida. Ono to bylo asi to nejlepší, co ho mohlo potkat, protože svá léta měl již dávno za sebou. Tak jsem z něj hned uzmul čtyřpísty.
No a pak jsem pasoval zadek...
Večer jsem rozebral čtyřpísty. Všechny šrouby držící půlky u sebe jsem musel odvrtat. Ale nakonec se podařilo je komplet rozebrat...
No a to kolo, co jsem v pondělí nechal zalepit už bylo zase prázdný.
Za předešlý výstup šel rapid pod kudlu :) Konečně se dostalo na zadní lemy...
Po přivaření lemu jsem si dodatečně všiml, že vlastně i rozšiřuju. No co, budou se muset dát podložky... :)
A pak přišla na řadu část méně náročná na přemýšlení. Brousil jsem, brousil jsem, brousil jsem... Moji starost o broušení kitu pod vodou vyřešilo hravě počasí.
V neděli se vzbudil Rapid s prázným pravým zadním kolem. Rezervu si sice vezl s sebou, ale hever nechal v garáži, pár metrů o nabíječky baterie. Pomocí páky, špalků a větví se nakonec podařilo kolo vyměnit.
Veselé poblikávání dobíjení se změnilo v ticho. Dobíjení nesvítilo ani při vypnutém motoru a zaplém klíčku. Prostě to nedobílejo a tvářilo se nenápadně. Nakonec to už ani nestartovalo, neblikalo, nesvítilo. Prostě bez energie.
Naštěstí se tak stalo pár kilometrů od Jičína, takže mě zachránil Chrobák Sáček a jeho stařičký 35A alternátor a stařičký regulátor dobíjení. Při zkoumání závady se zjistilo, že se v alternátoru vysypalo ložisko a poškodilo vedení uhlíku. Ten se později zasekl. Napětové špičky odpálily tyristorový regulátor.
Ráno se Rapido vzbudil s pravým zadním na 0.6 atm, takže jel na nejbližší benzinku dofoukat. Řidič cestou zapomněl na stav pneu a vyzkoušel ve 120km/h školu smyku. Naštěstí se nic nestalo, Rapido skončil ve svém pruhu, jen o 180 otočený.
U rapida jsem konečně opravil zámek v levých dveřích. Paradoxně mě k tomu dohnala zima. Do auta se totiž nebylo možné dostat... No a bylo i zalepeno kolo, které jsme v Plzni píchli...
Koupil jsem nové čelní sklo, odpoledne se mi podařilo sehnat úplně náhodou novou přední kapotu a prahy za výbornou cenu. Díky Chrobákovi za dočasné uskladnění ;-)
A už je to pěkně v garáži... první pohled na výslednou práci - fakt hezký. Kolega jen poznamenal, zda tam pověsím nápis nekrmit a Martin zas že to mám nechat nastříkat, postavit na ty nové nápravy a dát do vitrínky...
Neděle byla pro nás opět nejlepším dnem. Jako každé Klatovy jsme jeli trasu Klenová - Velhartice - Lom u Rabí - Rabí - Letiště - Metly a jako každý rok se tento výlet vydařil.
Hned na Velharticích jsme potkali stádo eRkařů...
Takže posádky ve Velharticích...
...Lucka a její svkvělá navigace nás dovedla opravdu na zajímavá místa. Odhaduji, že 20km jsme najezdili po polích a lese.
Oblíbený lom u Rabí.
Rabí a kašna tamtéž...
...a konečně milované letiště.
Víkend se opravdu vydařil a to hlavně díky skvělým lidem, které jsem s sebou měl... Děkuji.
Tentokrát jsme jeli na sraz dvěma auty. Já poprvé Rapidem, protože eRko je rozebrané a Martin poprvé mamčiným votuzidlem. Zatímco Martin měl plně pánskou posádku, tak mou posádku tvořilo pouze něžné pohlaví. Již do Klatov jsme jeli "orientační závod", kde řidiče navigovala jeho posádka. Do Klatov jsem dorazil o půhodinu dříve než Martin, ale to bylo dáno rozdílem motoru favorit a motoru Š105. Tento fakt se také potvrdil při nočním orienťáku, když jsem se se svou posádkou stratil hned za první průjezdovou kontrolou a už jsme ji nebyli schopni najít.
Odvezl jsem nápravy znovu na opískování a pak do Komaxitu. Odpoledne jsem pak natočil video, stojí za to si ho stahnout a podívat se na nápravy v akci :)
Jen vám prozradím, že mimo videa jsou snímány i hodnoty otáček motoru, rychlost, zařazená rychlost... Pracuje se na zakomponování těchto hodnot graficky do videa, takže se máte na co těšit :-D
Přivezl jsem si výztuhy na podlahu a vařil co bylo potřeba...
...no a při manipulaci jsem s výztuhami jsem si rozřízl ukazováček a prostředníček. Ukazováček jen decentně, ale fakováček asi do hloubky 3mm. Docela nechutné.
Celé dopoledne jsem proležel... 39°C... to se přece jen blbě dělá... Odpoledne jsem se však vyzbrojil paralenem a ataralginem a nějak jsem udělal kufr a převrátil auto na bok.
Rapidem jsme převrátili nalezené auto na bok a Martin si vysekal držáky příčky, já si vzal tažný a nějaký blbinky. Docela jsem se divil, ale Rapid to uhrabal...
Vyrazili jsme okruh Příbram - Praha - Mladá Boleslav - Česká Lípa - Praha - Beroun - Příbram. Naneštěstí auto v Praze zdechlo, takže z Mladá Boleslavi bohužel sešlo. U rozdělovače vypadl čep který drží ozubené kolo poháněné vačkou. Naštěstí to zdechlo asi 50metrů od vrakoviště škoda.
V České Lípě jsme naložili blatníky.
V Praze pak přihodili práh, čelo, a tři převodovky...
...a v pozdních hodinách jsme se dostali konečně domů, kde na nás už netrpělivě čekal Dakos...
Tak už zase sobota. Na práci na eRku mi chybí kotoučky do fričky, takže jsem aspoň malinko zapracoval na Rapidu. Pozor - není to oprava, pouze kamufláž... :o)
Sobota... no a to se prostě nedělá... měl jsem netahavou, takže ani nevím co jsem vlastně dělal... Ale každopádně jsem prodloužil tunel a připravil podlahu.
No a zítra taky nebudu dělat, takže se loučím s autem... Dám si týden v práci na odpočinek a pak se zase vrátím k autíčku... Dopasuje se podlaha, podlaha v kufru a úchyty vlečky a nakonec RS blatníky...
S rapidem jsme ujeli 750km. Odpočinkový víkend na Živohošti následovaný výletem do Hradce Králové a Pardubic. Úspěšně proběhl i test dlouhodobé maximální rychlosti 160km/h v úseku 20km. Testu podlehl pravý zadní tlumič při jízdě 120km/h přes děrnou silnici.
Vyrazili jsme do Mladé Boleslavi podívat se na to co vlastně stavím... S laskavým svolením nesmělé usměvavé slečny jsem prolezl RSo skrz na skrz a odměřil potřebné míry (Rsa).
Přihlásil jsem Rapida na sebe, pojistil ho, dostal nový čísla ... ... ... Aktuální postup : Nejdřív se jde na pojišťovnu, uzavřít pojištění. Potom se jede na Evidenční kontrolu, pak na dopravku přihlásit auto na sebe, pak zase zpět na pojišťovnu se změnou SPZ. Dá se to stihnout za dvě hodiny.
Ráno jsme vstali v osm a abych si zlepšil náladu, naplánoval jsem výlet do Mladé Boleslavi do muzea. Daleko jsme ale nedojeli a prasklo těsnění pod hlavou, motor okamžitě zavařil a přidřela se klika.
Po hodině stání jsme začali opatrně dolévat vodu, ale motor jí pořád házel zpátky. Při pokusu o rozjetí zase všechnu vodu vyplival (válce vracely vodu zpátky do nádržky, takže to lítalo skrz víčko ven). Nakonec to chytlo a vypadalo to že se nám podařilo předělat rapida na parní pohon, protože tolik mlhy neprodukuje snad ani lokomotiva s dvaceti vagóny uhlí. Opatrně jsme sjeli domů. Nakonec jsme se rozhodli Rapida odtáhnout do haly a opravit. V tom přišla druhá rána, když u eRka bylo píchlý levý přední kolo a bylo totálně prázdný. (To kolo bylo před čtrnácti dny nazutý a vyvážený). To už mě brali mrákoty a když jsem se vrátil zpátky do rapida oznámit že ještě musíme vyměnit kolo, zjistil jsem že mi mezitím rozebrali ručku, z který vystřelilo táhlo a nešlo nasadit zpět. No a to už bylo na mě fakt moc. Ale rozumně jsem to ustál, vše jsem řádně rozdejchal a přestal řešit :o)
V nedaleký vesnici se i v neděli dalo koupit od "autoopravny" těsnění pod hlavu. Jak už to bývá, čtyři šrouby šly povolit dobře, tři silou, dva se strachem a poslední jsme oklepávali a přemlouvali hodinu. Nakonec už jsem na něj rezignoval a smířil se s tím, že ho utrhnu. Šroub se nahoře otočil asi o 10°, zatímco dole držel. A pak se to stalo. Povolil. Sice s sebou vzal asi tři závity z bloku, ale povolil.
Ve všech válcích byla voda, šla svíčkama ven... Sundali jsme sací i výfukové potrubí, hlavu a dali nové těsnění. Motor se sice netočí jako dřív, ale buď se roztočí, nebo půjde na generálku (to asi tak jako tak).
Zajel jsem se podívat za mámou a bráchou domů do Příbrami. Akorát jsme se zase pohádali (a to celkem neférově a hlavně podrazácky - věci o bývalých přítelkyních se prostě nevytahují...), takže jsem navrknul rapida a rychle zmizel...
Už aby ta nová podlaha byla v autě... docela byl problém najít místo, za které auto zvednout.
Koroze je svině, ještě štěstí, že postihla z největší části jen podlahu a zbylý skelet auta je v poho. Mít ve stejném stavu šavle k motoru nebo misky zadních pružin, tak to hodím ze skály...
A pak konečně jsem se dostal k vyhození vadné poloosy. Asi včas, už byla pěkně naštíplá...
Uzdravování bolístky polonápravy aneb profesionální oprava :o)
Kterého miláčka si vybrat ? TeReSka je opravdu jen pro radost a na ježdění jsou jiná auta :o)
Odpoledne jsem jel odvzdušnit brzdy - bohužel jsem zapomněl co vlastně jedu dělat a tak jsem při brždění asi o půl metru přejel... Škoda že těch půl metru byly dva motory, čtyři převodovky a tři nápravy. Odnesl to blatník a čelo...
Stěhuji se do Prahy. ERko jsem našťouchal do garáže, odkud mě už jen tak někdo nedostane... Práce trošku opadnou, protože přece jenom v praze si motor rozebrat nemůžu a domů za eRkem se podívám jednou do měsíce...
Ke stlačení pružin jsem použil důvtipu... Vral jsem šroubovici, nápravu otočil, nasadil pružinu, prostrčil šroubovici, posadil se na nápravu a pak jsem jen dotočil matku abych se mohl z nápravy zvednout a bez problémů přišroubovat držáky osy... No už se ta náprava začíná rýsovat.
No a už je v autě... A hurá to otestovat na sraz do Klatov :)
Po delší pauzičce jsem se odhodlal před srazem v Klatovech zase něco udělat. Vytáhl jsem nápravu a udělal si rozborku. Do konce týdne musím bezpodmínečně udělat zase sborku, protože náprava musí jít příští víkend do auta.
Konečně jsem natáhl topení, zatím jsem zapojil jenom původní. Zbavil jsem se tak menšího problému s chlazením v horkých dnech. Teď už mi voda neběhá přímo z sacího potrubí zpátky to čerpadla...
Opravil jsem netěsnost hadice k termostatu, vyměnil kuličku v přetlakovém ventilu na sacím koši (byla omletá a hlavně se zasekla a propouštěla) a dotáhl všechny hadice. Koupil jsem také nové víčko na nádržku, protože staré nebylo schopné tlak udržet a zbytečně rostla teplota.
Vyrazil jsem na letiště testovat rychlosti. Fafík chrochtá naprosto super. Se standartním plynovým pedálem lze dosáhnout asi jen 75% otevření karburátoru, a to udělalo 0-100km/h za 19s. Malinko jsem proto pedál přiohnul co to udělá. Podle oka nyní chodil na 90% - ještě pořád rezerva. A ejhle... 0-100 už za 15s ! No to je super. Ohnul jsem pedál ještě víc, aby chodil karburátor na 100%. Pedál začíná být nepříjemě nakloněn - je skoro v rovině s ostatními pedály... ale z 0 na 100km/h neuvěřitelných 13s !!! Známý nechtěl věřit, takže jsem ho tam musel vzít a je se mnou. Ve dvou mírně do kopce asi 13.9s, opačným směrem byl průměr asi 12.7 ! Jsem nadšen a hlavně zvědav jak dlouho motor vydrží. První problémy: Netěsnost hadice u termostatu (což je úspěch při asi 30 spojích !) a po jednom dni, kde tlak oleje bych při volnoběhu na 3 se nyní nemůžu na 3 dostat ani ve 3tis. otáčkách - nevím co to zatím je...
Předělal jsem 120kový budík na eRkový. Přehodil jsem vnitřek, aby ukazoval stejnou výchylkou jako eRkový (tj. 100km/h přesně nahoře), nulování by mi vadilo asi mezi 20-40km/h tak jsem ho přehodil na druhou stranu. Tak sice vadí taky, ale asi až někde u 160km/h - to neni tak hrozný.
Kvůli vývodu termostatu jsem vyříznul kousek stěny za sedačkami. Do díry jsem nacpal bouli ze stěny 120ky za světly a druhou bouli jsem použil na sání karburátoru.
Vyříznul jsem starý kaslík na baterku a navařil nízký ze stodvacítky. To se stejně ukázalo jako nutnost při pozdějším tažení trubek na chlazení.
Konečně jsem se masivně pustil do rozebírání škodule. Vyškubl jsem ven motor. šlo to i se spojkovým hřídelem, což je super - použiju ho aspoň na ustředění spojky ve favoritu. Z tohohle motoru použiju olejovou vanu a asi spojku. Je tu už talířovka. Jinak ze zbytků jiných motorů ho hodím zase do kupy, protože jinak je motoricky fakt dobrej a půjde do jinýho auta...
Teď se musím omluvit za ten narozeninový žert, že eRko dám za odvoz. Čekal jsem, zda by ho vůbec někdo chtěl a buď všichni pochopili, že jde o žert, nebo o něj nikdo nemá zájem :( Samozřejmě tu 120 jsem koupil za oněch 1500 jen kvůli dvoum super gumám a přední i zadní nápravě. Použil jsem i chladič a hodí se i jiné díly. Martin chce celoplošná čelní světla a zadní stahovačky. Motor už je také zamluvený. Jinak je na autě nové čelo a levý přední blatník, takže taky prodám. Ozvěte se. Takže jsem eRko nerozstřelil, jen ho čekají další úpravy. Rozhodl jsem se do toho jít vážně, takže teď dostane náporové chlazení a motor z favorita. Zdá se, že příští rok kompletně vyměním podlahu včetně prahů a výztuh. Možná to stihnu ještě letos, nebo příští rok na jaře.
Obětoval jsem 4000 a koupil na vrakovišti favoriťácký motor. Je kompletní, se vším všudy. Výfukové i sací potrubí, karbec se sáním i s filtrem, rozdělovač... Na druhém obrázku je vidět již upravená pumpa... pilka na železo, pilník a jedem...
Koupil jsem kompletní 120M rv85 se vším všudy (repro, nanystr na benzín, trojúhelník, baterka...) no prostě pojízná (asi 110km/h jsem jel) za závratnou sumu 1500Kč. Hodlám jí přestavět na 130LR, eRko budu buď rušit, nebo ho dám za odvoz.
Auto se zalévá hmotami (fridex, převodový olej, motorový olej, benzín a brzdovka). Přední náprava je úplně super, je to jak když mám v autě posilovač - točím malíčkem :) Posilovač také ujde, má to alespoň snahu zastavit. Převodovka je také celkem dobrá, pouze silně hučí ložisko, takže plánuji generálku převodovky. Poprvé po deseti dnech sjíždím vlastními silami z jámy. Auto není zajeté a spousta věcí není udělána 100%, ale po půlnoci odjížím domů. Po cestě se mírně bojím, takže jedu pomalu (130Km/h). Pětku neřadím, pouze z kopce abych ji odzkoušel. Rozjezdy jsou super, na trojku jede auto 100km/h, což je super - s čtyřkvaltem to bylo 90km/h. Auto celkem sedí, ale mám pocit že musím nechat vyvážit přední kola. Také se cestou ozývají strašidelné zvuky z nápravy, ale domnívám se, že kola škrtají v určitou chvíli o blatníky. To se ještě musí nějak vyřešit.
V rychlosti rozvádím trubičky, vzhledem k tomu, že jsou čtyři průměru 6mm (nádrž+ olej+spojka) tak mi to dává dost zabrat. Ohybají se pěkně blbě. Také natírám nápravu a přichycuji volantovou tyč.
Sobota se nesla ve znaku drobných dodělávek. Docházejí síly a nějak se mi nechce se pouštět do ničeho většího. Při sundavání trubiček z podvozku mi některé praskly, takže asi za 1200 kupuji celou sadu trubiček na škodovku, včetně všech hadiček (hadičky 4ks k brzdám + spojková, dvě kostičky a asi 12 trubiček na celé auto.) Následující fotky ukazují natřený hotový tunel, namontovaný posilovač a pedály z Fuega.
Tak celý pátek jsem řezal a vařil tunel. Vše jsem detailně fotil, ale večer jsem při přenosu fotek místo F6 zmáčkl F8... No tak alespoň fotka srovnání převodovek 4Q a 5Q.
...a vrcholí přípravy. Přehrabujeme se ve šrotu, hledáme vhodné plechy i profily. Hodí se všechno - zábradlí z povodně, starý sporák, kus postele, kusy jiných aut. Prostě vše s nějakými prolisy a podobně. Následující týden montuji do svého auta pětikvalt, hřebenové řízení, posilovač a tažné. Když všechno dobře dopadne, budeme se věnovat i Martinovu eRku a vyvaříme jej. Koncem týdne my měl přijet Michal se svým erkem a měli bychom vestavět Dálkově ovládaný central s alarmem a mobilním poplachem (poplach pomocí mobilního telefonu).
Vzal jsem své dvě volantové tyče a odvrtal jsem z nich zámky. Zkouškami jsem zjistil, že když otočím úchyt zámku, tak dostane přesný sklon a vyjde přesně do výlisku v palubce. Zde vidíte, jak to vypadá.
Zastavil jsem se u Martina, ukazoval mi úpravu volantové tyče ze 120 na uchycení eRka - má to jednu chybu - nelze použít zámek. Shodli jsme se, že takhle to nejde a musí se to předělat.
Přišel soused s tím, že koupil 120tku se zadřeným motorem, tak jsme ho vyndali ven a prodal jsem mu svůj starý ze zelené stovky. Z auta jsme vyhodili posilovač a šoupli tam konzoli co jsem vyndal 8.3. ze Š105. Pár změn v chlazení a stovkový motor se vlezl bez jediné úpravy na motoru. Ještě ten večer s autem odjel... Mě do sbírky přibyl motor 120 a další posilovač. Části motoru použiju časem při zástavbě posilovače (podtlak na sacím potrubí) a favorita (vana). Aby to nebylo málo, tak jsem díly dostal zdarma a za práci zaplaceno :)
Sháněl jsem tyč k řízení s kardany - na vyhlídlé 120tce mě už někdo předběhl, ale hned ve vedlejší vesnici tyč byla, dokonce byl v autě i posilovač, takže jsem ho získal zdarma...
Přivezl jsem si přední nápravu s hřebenovým řízením. Není úplně super, spousta šroubů už nikdo nikdy nepovolí, ale prozatím stačí. Časem bych chtěl postavit nápravu komplet novou.
Koupil jsem Arvu na vyčištění převodovky a těsnění pod nohavice. Také jsme vyhodil pravé zrcátko z benzinky za 100 a dal nově získané. Je fakt super a díky tomu, že je panaromatické je v něm všechno úžasně vidět.
Pustili jsme se s Martinem do rozebírání Š105... Mimo všelijaké vnitřnosti (budíky, topení, volantovou tyč) které si Martin nechal, dala samonavíjecí pásy z kterých mám opravdu velikou radost. Také panaromatické zrcátko na pravý bok, dokonce typově přesně to samé co mám na levé straně a nemohl jsem jej zaboha sehnat. Jako by bylo radosti málo, tak mi ještě nadělila 5Q převodovku... Zdála se býti vadná a to byl pro majitele důvod ke zrušení auta. Rozebrali jsme ji a ukázalo se, že problémem je pouze vyhozené táhlo řazení. K tomu jsem ještě získal zánovní výfuk... Takže když to shrnu, tak prakticky za hubičku mám výfuk, samonavíjecí pásy, pravé panaromatické zrcátko a pětikvalt... To je dobrý, ne ? :-)
Přijel Martin a přivezl mi hadici ze svého eRka. Bohužel jsme zjistili, že jeho Erko(72) má menší průměr hadice i šroubení než moje eRko(81). Takže jsme přistoupili k plánu B a sice vyndat chladič oleje a prasklou hadici a prozatimně vše přemostit tou zdravou. Abych nezapomněl, úspěšně se mi podařilo ulomit výpušťák :( Škoda jen, že jsem půjčil foťák a nemohl jsem si to nafotit...
Praskla mi olejová hadice, jel jsem asi 5km bez oleje. Olej je rozstříkaný kompletně všude, po motoru, blatnících, kapotě, ojel stříkal i skrz mřížky, byl i zvenku na světlech, no prostě spoušť.
Na křižovatce do mě zezadu vrazilo auto. Odnesl to lem levého zadního blatníku trojím zlomením a jedno zlomení v místě držáku zástěrky. Samozřejmě šlo o jeho chybu a já si odnáším ponaučení - lépe chodce na přechodu přejet, než mu zastavit a někdo kdo nedává pozor to do vás pošle :(
Pro eRko nastaly konečně Vánoce - dostalo novou autobaterii (44Ah/360A bezúdržbová silver+cadmium = 1360Kč) a nové stěrače (44cm = 170Kč) i s ramínky (90Kč/ks)
Teplota se pohybovala kolem -5°C, takže to nebylo zrovna moc milé. Vyměnil jsem nejdřív alternátor (za jiný, který se mi už rok válel s motorem na zahradě, trochu do něj pršelo, ale snad bude v pohodě. Zdálo se mi, že ten který jsem měnil měl špatnou nějakou diodu, protože uspokojivě nedobíjel a při připojení starého autorádia bylo slyšel v reproduktorech takové vrčení). Potom došlo konečně i na chladič. Zespoda se prodřel o šavli. Nechtěl jsem nic vyndavat, takže jsem ho měnil za účasti všech okolních a značně překážejících dílů. Měnil jsem ho za ten, co se mi válí společně s tím motorem na té zahradě a taky na něj rok pršelo, ale doufám že bude ok. Jen mu nefungoval výpušťák, takže jsem se pokoušel ho vyšroubovat z toho původního, ale zůstal mi v ruce i s kusem chladiče, takže jsem utíkal k popelnicím nedaleké bytovky pro další chladič a vyšrouboval ho z něj. Nakonec jsem definitivně vyhodil obě autobaterie s tím, že koupím novou.
Teplota se pohybovala kolem +8°C, odhodlal jsem se tedy k opravě stěračů. V nedaleké vesnici jsem si již před časem všiml odstaveného torza užovky, doufal jsem tedy že v něm ještě bude systém stěračů. Byl. Vymontoval jsem ho a při té příležitosti ještě topení co je vpředu pod palubní deskou, třeba se bude hodit. Doma jsem zjistil, že je bohužel úplně jiné než eRkové a nedá se jednoduše vyměnit. Pár minut jsem přemýšlel jak to udělat a nakonec jsem se dal do rozhýbávání jedné osy, které se zaboha nechtěla hnout. To mi zabralo asi dvě hodiny, než se konečně pohla. Rozebral jsem ho, vyčistil, promazal a teď se točí nádherně. Nakonec jsem se rozhodl odbrousit všechny osy a vyklepat je ven. Kupodivu měly naprosto shodný tvar, takže šly přehodit a zalisovat typ z užovky místo těch eRkových. Užovka měla táhla stěračů masivnější, takže i po odbroušení šla bezproblémů nalisovat ve svěráku do těch erkových a díky tomu přečuhovaly asi o necelý milimetr, což se krásně rozklepalo a uchytilo jak original. Protože eRkový typ vypadá trochu jinak, je třeba ty nové vypodložit asi 15mm, já použil starou velkou matici. Dost mi vadí, že má eRko systém stěračů zevnitř pod palubkou a ne zvenku pod kapotou jako novější sourozenci. Díky tomu jsem musel zase rozebrat celou palubku. Ještě že ji mám na jediném konektoru a je to chvilička.
Z motoru co se mi válí na zahradě vyndavám rozdělovač a vkládám ho do eRka. Asi se mi nějak hnuly zuby, takže to vůbec nechytá a bouchá to do protisměru. Nakonec vybíjím baterku a na pomoc si musím vzít oktávku a propojit kabelama. Asi při pátém pokusu dát rozdělovat správně ho mám omylem pod napětím a 20cm od obličeje mi vybuchují plyny v motoru. Probírám se z rány a zkoumám zda ještě slyším. Nakonec se mi ho podaří dát dobře a auto chytá...
Na štědrý den mě eRko nechává viset v Příbrami. Musím volat odtah a zpět 16km jedeme na laně. Zdá se, že rozdělovač opravdu dosloužil a hlavně už nemám nervy dál zkoumat co s ním je. Mám tušení, že je to někde v kladívku, protože do něj občas nejde napětí, ale na kontaktu vně rozdělovače napětí je. Také je to vidět na otáčkoměru, že ve stejnou chvíli co motor chcípá tak spadne na nulu.
Hurá, eRko se stěhuje z města na vesnici. Upřímně jsem rád, budeme mít na sebe více času a více možností něco pro sebe udělat. Zároveň se o něj přestávám bát, přece jenom tady mě každý zná a nikdo by se mého rudého miláčka nedotkl.
Po dvou měsících se setkávám na delší chvíli s bývalou přítelkyní... Zachází na čaj a přespává... Řekli jsme si co se změnilo a co si uvědomila a život pokračuje dál :)
Vydali jsme se na sraz. Cestou jsme se scházeli jak šváby na pivo ale od Rožmitálu jsme jeli už ve třech. Počasí bylo extrémně odporné, ale co se dalo dělat... ERko bylo připravené...
Narychlo jsem sháněl emise pro kámoše, aby mohl jet svým čerstvě dostavěným litrem. Strašil, že je to první test a neví jestli dojede ale se 130 motorem a 5 speedem nám neustále ujížděl. Emise jsem mu opravdu během dne sehnal.
V obchodě jsem náhodou zahlédl páčky pro felicii - 250Kč/ks. Skvělá cena, za tu to prostě musím mít. Vyplázl jsem pětikilo a celý šťastný jsem přemýšlel jak je tam vlastně přidělám. Nakonec jsem musel udělat jakýsi přípravek, do kterého se uchytí.
Koupil jsem konečně nějakou pořádnou hudbu - Autorádio SONY XRC5110. Protože jsem ho kupoval bez panelu, stálo mě jen litr. Panel mám z XR9350, které mi ukradli asi před třemi lety :)
Fotky z rána, než jsem jel do práce. Auto jsem opravdu stihnul udělat. Vypadá téměř použitelně jak zevnitř, tak zvenku. Nechce se tomu věřit, ale za 14 dní a tři víkendy jsem auto kompletně rozebral a zase kompletně složil :)))
Vzadu jsem instaloval připravené plato a vpředu jsem dodělával elektriku. Vzhledem k tomu, že jsem to fotil kolem čtvrté, málokdo by věřil, že večer se chystám odjet. Stihnul jsem i nainstalovat na podlahu koberec.
Vyhazuji svého nemotorového miláčka z bytu. Příčinou jsou delší neshody a lezení si na nervy, finanční pozadí... atd. Zbyli jsme teď dva - já a eRko, budeme mít na sebe více času.
Vsadil jsem boční okénka, uchycení bylo úplně jiné než v dokumentaci auta :) Zároveň jsem začal instalovat vnitřek auta a brácha dodělal koberce v kufru a začal natírat doplňka na černo (lišty, mřížky...)
Zrcadlová fólie v některých chvílích dost nepříjemně odrážela světlo... Nasadil jsem nárazník a rampu abych orientačně viděl jak to bude vypadat a zda to tam vůbec dám. Brácha začal natírat lišty kolem skel.
Vyřízl jsem díru na střešní okno a dolepil tapecírunk i vpředu u okna, takže jsem ho mohl vsadit. Brácha mezitím dělal koberce do kufru.
Přišrouboval jsem tapecírunk ke střešnímu oknu a ořízl ho načisto. Večer jsem ještě zatěsnil spáry a namontoval kola a hora železa se začínala podobat eRku :)
Babičce jsem sebral všechny kolíčky na prádlo a lepil jako divý. Střešní okénko jsem pořádně zasilikonoval a brácha mi připravil šablonu pro zadní plato.
Navečer byl celý strop již skoro přilepený, takže jsem vsadil zadní okno a brácha mi natřel kola bílou barvou.
Večer před osmou jsem se šel podívat na své autíčko... Nestačím věřit svým očím, tolik nádhery v porovnání s předchozím stavem laku :))) Hned jsem vyplázl 2800 za barvy a 4500 za práci :(
Vstával jsem už v šest, protože jsem věděl, že musím obrousit a připravit celé auto na lak... Příšernost sama... Kilometry šmirglu a od vibrační brusky jsem necítil ruce.
Celý den nehorázně pršelo, nedalo se nic dělat... po perném týdnu vstávání v sedm a chození do postele po dvanácté konečně trocha odpočinku. Dodělávám alespoň věci, které se nechají dělat uvnitř domu, třeba polepování oken zrcadlovými fóliemi a příprava elektriky.
Několik hodin jsem kreslil na auto různé čáry, než jsem do něj říznul fričkou. Střešní okno jsem koupil za litr na vrakáči, jentak od oka a bál jsem se, že nebude sedět.
Nezdá se to, ale bez pomoci těch malých bych asi všechno nestihl.
Po večerech, když už venku nebylo vidět jsem dělal na palubce a palubním počítači :) V tom se skrývá central, dálkové ovládání, imobilizer a signalizační zařízení blinker...
Drahá polovička usíná uprostřed bordelu na materiálu pro potahy.
Kryt palubní desky jsem stejně jako palubku potáhl molitanem a na něj pak koženku. Doufám že budu mít lepší zkušenost než s kobercem ve staré stovce. Ten totiž pražící slunce dokonale spálí.
Do předních parabol jsem si připravil červené LED diody, které potom umístím do navrtaných děr symetricky k původním parkovačkám.
Odjíždím na sraz ATARI do Českých Budějovic, sestou se asi na pět hodin stavím v Táboře na Felicia srazu. Auto nechávám strašit bokem, ze srazu jsem nadšením bez sebe. V budějovicích se mi vysypává levé přední světlo, sklo bylo předem naprasklé.
Dostal jsem se k rozebrání svého starého auta. Zamáčkl jsem slzu a začla demolice.
Abych jen neničil, začal jsem něco dělat i pro eRko. Vyměnil jsem u zadních světel oranžové blinkry za bílé a odnýtoval paraboly koncových světel a místo nich nanýtoval paraboly od brzdovek. To kvůli tomu, aby se mi tam v budoucnu vešly dvouvláknové žárovky.
Vyřídil jsem si novou značku, povinné ručení a evidenční kontrolu. Na evidenční kontrole jsem se setkal hned s prvním protestem technika a sice proti prolisům...
Konečně se splnil můj sen a vyrazil jsem do Prahy pro své nové eRko. Samozřejmě jsem si zapomněl mapu, takže jsem po Praze pěkně bloudil a nakonec jsem si svoji cestu prodloužil skoro o sto kilometrů. Hned za Prahou auto na benzínce nechtělo naskočit, což mě fakt naštvalo. Časem se ukázalo, že to bylo špatným ukostřením motoru. Ta či onak, dorazil jsem v pořádku.
Tak tady to všechno začalo. Na internetu jsem našel inzerát na prodej eRka a majitel se k tomu všemu vracel v neděli přes naše město domů. Dali jsme si tedy sraz a eRko jsem prohlédl. Bylo na něm vidět, že mě čeká spousta práce, ale také bylo vidět, že spoustu práce už udělal někdo za mě. Motorový prostor ve špičkovém stavu, nic vyrezlého, nové šavle, nová příčka, nová ramena. Prahy byly také opravovány, takže nikde díra, podlaha celkem ušla. Nutno přiznat, že k dokonalosti jí mnoho chybělo. Slovo dalo slovo a na úterý jsme si domluvili předání eRka.
Byla tam vůle. Já si myslel, že to je někde mezi šnekem a hřebenem. Nejznatelnější to bylo třeba při pomalé jízdě po kostkách. Takový kovový zvuk, jak kdyby něco bouchalo o karosérii. Ale prý to byl nějaký silentblok kloubu, co je pod manžetou či co. Já to blíž nezkoumal. Teď je náprava tichoučká.
Ukazuje to spotřebu "jakože benzín", což je v reálu +1.1L. Těch 0.9 už je počítáno z reálné spotřeby. Tedy 4.3L plynu na 100km. Dlouhodobou (za 33 tisíc km) reálnou spotřebu plynu mám 6.18L/100km. Ovlivnila to hlavně zima, kdy je spotřeba vyšší. Těch 4.3 udělám jen v létě a jen o prázdninách, když je volná silnice. Jinak se pod 5 nedostanu. Hodně dobrá spotřeba se dá udělat na rovných úsecích mezi vesnicema. Ale jezdím dálnici, ta to zvyšuje.
Nevěř všemu, co se píše. Z něčeho senzace být musí a upřímně ty bodový sváry z fabriky, co odloupneš kombinačkama se nedají srovnávat s kvalitním CO svárem. Stačí se podívat na profily po bouračce. A k tomu článku - ta zbouraná oktávie nemá nic společného s tou svařovanou z následujících fotek. Porovnej přední sloupky. Má to navodit klamavý pocit, z čeho lze auto posvářet. Už to vypovídá o kvalitě článku Já to mám čistě jako pokus. Co ještě zvládnu a co už ne. A zase si z toho odnesu kupu zkušeností. Víc než čtením bublin na novinkách Myslím, že tenhle článek není pro nikoho přínosný. Kdyby psali o změnách pasivní bezpečnosti mezi jednotlivými modely, udělali by lépe. Třeba Fe od modelu 98 má vyztuženou karosérii a je mnohem bezpečnější.