Kdo by si nechtěl změřit výkon motoru svého vozu, že ? :-)
Tak se na to vrhnem, ať tomu rozumíte a sami svépomocí to umíte :)
Omáčka
Kdysi (tuším roku 1775) jeden chytrý člověk (tuším pan Watt) představil světu definici práce. Stanovil, že jeden statný kůň je schopný za jednu minutu vyzvednout do vzduchu břemeno o hmotnosti 150 liber a urazí při tom 220 stop. Z toho nám plyne 150 lb x 220 ft / 60 s = 550 ft-lb/s. A z toho plynou naše oblíbené "koně" :)
Za předpokladu, že vaše auto vytáhne 15000 liber za 60 sekund a urazí dráhu 220 stop, pak má sto koní :)
No... tak jdeme ty koně přepočítat, ne ?
Pokud posuneme nějaký objekt o nějakou vzdálenost, vykonáme práci.
Pokud vykonáme určitou práci za určitý čas, máme určitý výkon.
A jak tedy ten výkon změřit ?
V praxi je používají tři druhy měření výkonu:
1) motorová brzda Motor je mimo auto a je bržděn systémem, který simuluje odpor motoru v praxi. Nejčastěji se používají rotační vodní brzdy, ale nebudeme se zde zabývat systémem vodní brzdy do detailu. Snímají se otáčky motoru a měří se jeho výkon. Tento výkon je čistý výkon motoru.
2) válcová brzda Při tomto způsobu měření výkonu zůstavá motor v autě, poháněná kola se postaví na bržděné válce a údaje se snímají z válců. Naměřený výkon motoru ovlivňuje odpor převodovky, rotační hmota kol, odpor alternátoru a dalších zařízení připojených k motoru.
3) reálná brzda V tomto případě se auto měří přímo na silnici. Systém je hodně podobný měření na rotační brzdě, pouze se auto při měření pohybuje. Naměřený výkon motoru nám ovlivňuje vše uvedené v předchozím případě, navíc pak valivý odpor pneu-vozovka a hlavně odpor vzduchu, který stoupá se čtvercem rychlosti.
Jak na to ?
Jak vidíte, máme tři možnosti. Můžeme si postavit motorovou brzdu, ale popravdě - mně se nechce neustále vyndavat motor z auta, abych si ověřil, že větší tryska v karburátoru přinesla positiva :) Mohli bychom si tedy postavit válcovou brzdu, ale zase nemám tolik místa v garáži, abych tam mohl mít dva válce a i rámus a výfukové splodiny by nenašly pochopení u ostatních obyvatelů. Takže nám nezbyde nic jiného, než využít reálné brzdy a odbrzdit si auto na silnici :)
Sakra... už konečně řekni jak na to :)
Výše jsem zmínil, že práce je posunutí objektu po nějaké dráze a výkon je práce za čas. Pojďme posouvat naše auto a měřit výkon motoru. Jednou veličinou je čas. Ten je neúprosně jasný a neúprosně přesný. Dále bychom potřebovali měřit vzdálenost, po které posunujeme naše auto. Bohužel ve škodovkách není přesný a jednoduchý způsob, jak přesně stanovit ujetou vzdálenost. Jediná přesná veličina kterou můžeme snímat jsou otáčky. Budeme tedy snímat otáčky v čase.
Systém měření výkonu motoru
Abychom je mohli snímat, musíte si postavit následující udělátor.
Jedná se o moji vlastní konstrukci, která by měla fungovat vždy a všude. Kolega Gotrek von Wrschowitz se nechal slyšel, že v rovině teoretické je to nesmyslné zapojení a v rovině praktické je vůbec zázrak, že to funguje. Připouštím, že správně by tam mělo být minimálně o dvě diody a jeden rezistor víc... Avšak kdo šetří, má za tři :) Obvod používáte na vlastní nebezpečí.
Ve schématu vidíte cívku, což je indukční cívka vozu. Je označena kontakty 1 a 15. Zakreslený spínač je kladívko v rozdělovači a přerušuje proud do cívky. Paralelně na cívku jsou připojeny přes odpor dvě diody. Dioda má tu vlastnost, že propouští proud pouze v jednom směru. My však využijeme jinou její vlastnost a sice že za každého proudu je na křemíkové diodě úbytek napětí vždy cca 0.7V. Pokud bude kladívko sepnuté, bude svítivá dioda napájena přes odpor z autobaterie. Jakmile dojde k rozepnutí, cívka nám díky indukci vydá záporný impulz. Z jedné diody pak budeme zaznamenávat signál. Já pro zaznamenávání použil MP3 přehrávač, protože je malý a přenosný. Můžete však použít i notebook, nebo jakékoliv jiné audio záznamové zařízení.
Následující schéma vám pomůže, pokud chcete měřit bezpečně z indukčního kabelu... (doplněno na základě reakce čtenáře)
Test provedeme tak, že na absolutní rovině v absolutním bezvětří zařadíme nejnižší rychlostní stupeň, při kterém nám nebudou hrabat kola, rozjedeme se na nejnižší možné otáčky, při kterých nám auto pojede, zmáčkneme record a šlápneme na plyn a maximálně zrychlíme. Zrychlujte až po maximální otáčky kam si troufnete, pak přestaňte nahrávat. Stejnou nahrávku opatřete i v opačném směru pro pozdější korekci případných chyb.
Proč proboha MP3 přehrávač ?
Protože je to malé, relativně levné zařízení, na které lze nahrát mnoho měření. Ta lze pak v klidu domova zpracovat a analyzovat. Pokud to okolnosti nevyžadují, je zbytečné s sebou na měření tahat notebook.
Mně se to s tím MP3 nahráváním nezdá, funguje to ?
Ano, samozřejmě že to spolehlivě funguje. Přerušovač generuje impulzy pro cívku. Za jednu otáčku rozdělovače vygeneruje čtyři impulzy. Odpovídá to dvěma impulzům za otáčku kliky motoru. Pokud bychom uvážili, že měříme motor točící se 10000 otáček, odpovídá to 166 otáčkám za sekundu, to jest 333 impulzů. Pokud při nahrávání použijeme vzorkovací frekvenci 44100kHz, znamená to, že máme k dispozici 44100 vzorků za sekundu, ve kterých můžeme vytvořil 22050 impulzů, což je 66x více, než bychom pro 10000 otáček potřebovali.
A co ta MP3 komprese ?
MP3 komprese nemá na počet a rozmístění impulzů vliv. My potřebujeme o impulzu vědět pouze to, že nastal. Nepotřebujeme znát naprosto přesný průběh.
Až se vám podaří signál přenést do počítače, uvidíte jednotlivé impulzy na cívce :
Teorie zpracování
Teď musíme signál nějak zpracovat. Konvertujte jej na MONO 44100Hz 8bitů.
Nyní máme kupu dat v souboru WAV. Ze začátku odečteme 52 bytů, což je hlavička souboru a zbývají nám jen data signálu. V každém bytu máme jednu hodnotu v 1/44100 sekundy. Jak z toho proboha dostaneme otáčky ?
Jednoduše.
Budeme hledat špičky signálu a měřit časovou vzdálenost mezi nimi. Klidová poloha má hodnotu 128, špičku definujeme jako absolutní hodnotu rozdílu signálu proti klidové poloze. Pokud tato absolutní hodnota překročí 64, můžeme předpokládat špičku. Nyní budeme čekat na klidový stav (absolutní hodnota rozdílu signálu a klidového stavu < 10). Těch deset jsme zvolili pro eliminaci možného šumu. Pokud hodnota bude <10 po dobu 20 vzorků, lze předpokládat klidový stav a čekat na další špičku.
Otáčky = 30 / čas mezi impulzy / 44100 (čtyřválec, čtyřtakt, dva impulzy na otáčku)
Mechanické nepřesnosti rozdělovače je nutné kompenzovat průměrováním několika po sobě jdoucích impulzů.
Tak tady víme otáčky a teď musíme zjistit dráhu, kterou jsme urazili...
Otáčky kola = otáčky motoru / stálý převod * převodový poměr rychlosti
Z otáček kola stanovíme jednoduše ujedou dráhu
Dráha = otáčky kola * 3.14 * průměr kola
Takže víme váhu auta, ujetou dráhu a čas...
Nebudu vás více trápit... samozřejmě jsem na výpočet výkonu motoru napsal program :)
Protože mnoho chyb vzniká samotným převodem signálu, vytvořil jsem analyzátor signálu, který vám ukáže průběh otáček v čase. Křivka musí být co nejhladší a bez chyb. Levým a pravým kliknutím myši na grafu vyberete začátek a konec měření (od místa, kde se křivka začne plynule zvedat až k místu ke začne padat). Uložením se signál převede do digitální podoby pro následné zpracování.
DynoAnalyzer 2.1.xx
DynoAnalyzer 2 je schopný mimo výše popsané vlastnosti spočítat výkon i kroutící moment.
V levé části vidíte graf s otáčkami. Průběh otáček se analyzuje a program stanoví křivku. V pravé části vidíte okamžitě příslušný výkon a kroutící moment.
Tento program nadále vyvíjím a zdokonaluji jeho funkce. V budoucnu by měl uměl zpracovat několik měření výkonu a s vhodným měřícím zařízením bude schopný generovat grafy a video s průběhem otáček, rychlosti, zařazeného stupně a okamžitého kroutícího momentu a výkonu v daném čase. Tato verze je zatím ve stádiu vývoje. První testy budou na mé RS, takže je na co se těšit.
Výsledky z Dyno Analyzeru
Rapid - motor favorit 135 - normální vačka - eRková vačka a výměna rozvodů
Tadeáščin heRkules - 110R motor 120
Petrův Kostkáč - 110R motor Schwejko favorit
Sporák - měření na plyn a na benzín - 120L
StreetDyno
Samozřejmě mimo mou vlastní tvorbu jsou zde i další programy. Například StreetDyno.
Zdravim, chtel bych se zeptat jestli je mozne tutim zpusobem zjistit vykon u meho motoru kdyz tam misto rozdelovace mam takovy modul od firmy ignitech... V podstate se jedna o bezkontakti zapalovani na remenici klikovky mam pridelany vypalek ze ktereho cidlo snima otacky motoru neco jako halak pak je tam nejaka jejich jednotka a dve civky ze kterych jdou kabely na svicky
Zdravím, nejsem moc znalý obvodů, proto nechápu jak mám ty konce zapojit na baterii a rozdělovač. Předpokládám, že vodivě ne, když se spínají napětí 10kV na rozdělovači. Může mi to prosím někdo polopaticky popsat? Mám v plánu sestavit první verzi schématu. Děkuji S pozdrvem Adam
Já se s tim nějak nemůžu domluvit. Mám kontaktní verzi a měřím na feldě 1.3 MPi na zapalovací liště - na kontaktech pod záslepkou s logem champion, což je vlastně už přímo na cívky, takže by to mělo bejt stejný jako u klasickýho rozdělovače. Akorát zatímco u klasiky je 2 impulzy za otáčku, tak tady je jeden (snímám půlku válců). Jenže z toho lezou nesmysly. Rozsah otáček v grafu úplně jinde než v reálu - 1200-2000 přitom jsem točil do omezovače a žádným hraním s hodnotama jsem to nedohonil - až na jednu u který bych to zrovna nečekal. Realitě to začne odpovídat při nastavení 0,333 impulzů za otáčku - dobrej nesmysl, co? Pak už konečně lezou uvěřitelný hodnoty jak výkonu tak momentu a křivka končí v 6000 kde je omezovač, čili správně. Ale zase začíná někde ve 3000 když měřim od cca 1200, takže neni správnej průběh. Nějaký nápady?
Zdravim potřoboval bych poradit stavím tohle zařizení a přemýslim jak by se to dalo předělat na 2t motor jde mi pouze o pruběch nepotřebuju vedet přesné hodnoty jen porovnaní pruběhu dekuju za kazdou radu.
Vymyslel jsem řešení, že vezmu reproduktorek z PC, přes omezovací odpor ho připojím na cívku a hadrem ho smotám s mobilem - ten je pro mne nejpoužitelnější. Záznam zvuku má normálně přes mikrofon a hadr by měl tlumit okolní hluk. Vzhledem k minimální zvdálenosti by mobil neměl "slyšet" nic, než drkotání repráčku.
Jak to sežere SW? Má smysl, abych to zkoušel prakticky v autě?
No, určitě půjde určit průběh kroutícího momentu a výkonu. Také půjde porovnávat před a po úpravě. Ale změřit nějakou konkrétní hodnotu nepůjde. Do programu se zadává váha vozu a podobně. Muselo by se to nějakým způsobem přepočítat na odpor vody. Případně nakalibrovat podle stříkačky, u které je známý výkon.
ještě jsem zapomněl, že co jsem koukal, pár aplikací na toto téma existuje, ale většinou si autoři nechávají zaplatit, a přitom využívají pouze akcelerometr - což mi díky vibracím, kterým se člověk v autě nevyhne, připadá jako dost nepřesná metoda
Ahoj, nemáš náhodou zkušenosti s programováním Android aplikací?
Napadlo mě, že dnes má skoro každý smartphone akcelerometr a GPS modul - pomocí těchto veličin by se teoreticky dalo měřit poměrně přesně bez nutnosti vyrábět krabičky tím, že by se jednoduše měřila akcelerace, korigovalo se to měřením rychlosti a nakonec by se určily ztráty tím, že by se auto nechalo zpomalit s vyšlápnutou spojkou... Snad to není velká blbost Díky, Honza