Karburátor má za úkol připravit pro náš motor co nejlépe promíchanou směs. Palivo se rozstřikuje do nasávaného vzduchu a v ideálním případě by mělo být co nejjemněji rozprášené. Jen tak se dokáže celá směs rychle zapálit. Bohužel taková příprava paliva klade odpor proudícímu vzduchu a tím klesá výkon a stoupá spotřeba.
Karburátory dělíme na dvě základní skupiny a to podle jejich pracovní polohy. Jsou karbutáry spádové (vertikální) a horizontální. Spádové, kde míšení probíhá prouděním vzduchu shora dolů, se používají díky svým dobrým vlastnostem u všech běžných sériových aut. Horizontální, kde míšení probíhá v horizontální rovině, se používají pro závodní vozy. Mají problémy v nízkých otáčkách a při studeném motoru. Ale přiznejme si, že u závodního vozu nás nízké otáčky ani studený motor netrápí...
Mimo tyto dvě základní skupiny máme ještě další, například karburátory pro motorové pily, letecké karburátory a další. Těmi se ale zabývat nebudeme. Dále dělíme karburátory podle počtu komor, jednokomorové se používají převážně pro malé motory s objemem do 1000ccm, pro větší objemy používáme více komor.
Základní funkční částí karburátoru je Venturiho trubice, v karburátoru nazývaná difuzor.
Jedná se o trubici, která je v jednom místě zúžená. Pokud skrz zúžené místo proudí vzduch, jeho rychlost se zvyšuje a za zúženým místem vzniká podtlak. Pokud do zúženého místa umístíme otvor, podtlak bude mít snahu se vyrovnat a dojde k přisávání vzduchu tímto otvorem. Tototo efektu využijeme k sání paliva, které se v rychle proudícím vzduchu rozpráší.
Zúžení trubice musí být co nejhladší, bez ostrých přechodů, jinak se zde vytvoří turbulence a průchodu vzduchu bude kladen velký odpor.
K regulaci množství nasátého paliva nám slouží palivová tryska, která omezí průtok paliva na určitou hodnotu. K přípravě paliva před rozprášením (jeho zpěnění) nám pomůže emulzní trubice a vzdušník, který přisává vzduch a mísí samotné palivo ještě před příchodem do venturiho trubice - difuzoru.
K regulaci množství směsi dodávané do motoru slouží škrtící klapky.
Pracovní fáze karburátoru
Samozřejmě celý karburátor je podstatně složitější a záleží na typu, jaká další pomocná zařízení v něm najdeme.
Pomocná zařízení obstarávají volnoběžný chod a přechodovou fázi. Bez jejich pomoci bychom nebyli schopni obstarat motoru konstatní směs v celém rozsahu otáček. Palivo je mnohonásobně těžší než vzduch a na změnu proudění reaguje pomalu. Proto máme v karburátoru tři fáze, které zajišťují pokud možno co nejvíc konstatní směs a pomocné zařízení pro kompenzaci změny rychlosti paliva v podobě akcelerační pumpy.
Pro správný chod motoru je nutné naladit všechny tři okruhy tak, aby na sebe plynule navazovaly.
Volnoběžné trysky ovlivňují chod do 2500 otáček, od 2500 otáček nastupují hlavní trysky, od 4000 pak vzdušníky.
Trochu jiný pohled na věc - důležité je správně graf číst.
Na ose Y máme vliv 0-100% a na ose X pak průtok vzduchu, který při otevřené klapce odpovídá otáčkám.
Graf je součtový, tedy součet vlivu jednotlivých komponent je vždy 100%.
Velikost difuzoru určuje pracovní otáčky karburátoru. Větší difuzor je vhodný na vysoké otáčky. Velikost pomocného difuzoru umístěného v rozprašovači nám určuje, kdy dojde k nástupu hlavního okruhu. Čím menší jej zvolíme, tím dříve nastoupí hlavní okruh.
Při volnoběhu je palivo míšeno se vzduchem až za klapkou, regulace se provádí regulačním šroubem volnoběžné směsi.
Postupným otevíráním klapky se zpřístupňují jednotlivé přechodové kanály (bypassy). Podtlak tudy saje další směs.
Dalším otevřením postupně motor zvyšuje podtlak, až začne sát palivo skrz hlavní trysku.
ten clanok o nastavovani webrov sa mi paci. ja mam dellorty DHLA 40. nemas nahodou nieco k tymto karbikom,asi by som potreboval emulzne trubice. a este prosim ta,co by stalo spominane zariadenie na zladenie karbikov. dakujem
mam na teba prosbu. aka ma byt vyska hladiny /paliva/ v karb. weber 40 dcoe,? nikde som to nenasiel alebo prehliadol. diiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiik!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nikdy by se neměly párovat dva rozdílný karburátory. Dokonce i typové číslo musí sedět, protože jinak může být jiný počet bypasů, jiná hladina... Potom každý karburátor půjde dost rozdílně a bude problém je vyladit. Pokud bys vyměnil všechno jak píšeš, pořád můžeš mít rozdíl v těle karburátoru.
Daves...a ked mam dve webry.jeden DCOE a druhy DCOM...a pouzijem rovnake trysky vzdusniky difuzery trubice atd...bude ajtak stym problem?...dik PatoRS mozno ti este pisnem na ICQ potom
Takhle jsem to zase nemyslel že nepotřebuje znát princip. Princip by znát měl ale může mu to pomoci při koupi karburátoru že dopředu zjistí jak je osazen a jaké díly bude potřebovat protože se mu může stát že koupí karburátory do kterých bude muset ještě moc investovat
Děkuji za upozornění. V podstatě program nedělá nic jiného, než že použije zde uvedené vzorce. Pokud ale někdo chce weber ladit, takový program mu moc nepomůže. Potřebuje pochopit podstatu věci a vědět, co která změna udělá.
Díky, zatím je to v rozepsané fázi... leckde by to ještě chtělo dovysvětlit, možná trošku detailněji rozepsat. Mám ještě v hlavě něco o volnoběžných tryskách, akcelerační trysce a rozprašovači. Třeba ještě seženu víc podkladů - různé prameny se dost liší v údajích dostupných difuzorů :/
Pokud bych se někde pletl, oprav mne - je možné, že já sám sem nepochopil princip nebo výpočet správně a budu šířit nesmysly