Poškození pístů a příčiny
ROZPRACOVANÁ VERZE !!!
![]()
![]() Po delší době se pokouším sepsat další článeček, který bude tentokrát o pístech. Stejně jako v ostatních článcích vycházím z vlastních zkušeností a poznatků, které se mohou lišit od zkušeností a poznatků někoho jiného a nepopírám, že se mohu mýlit. Pokud máte pocit, že se tak stalo, doplňte či opravte mne, prosím, v komentářích.
Ať už stavíte nový motor nebo rozebíráte starý, můžete se setkat s různým opotřebením pístu.
![]()
![]()
 | Správně opotřebený píst si představuji asi nějak takhle :)
![]()
![]() Na povrchu je lehká vrstva karbonu, která lze prstem z větší části setřít. Povrch nemusí a zpravidla není pokryt rovnoměrně. U sacích ventilů je většinou povrch čistý vlivem turbulence paliva ze sacího kanálu. Velký vliv má tvar spalovacího prostoru, který přímo ovlivňuje turbulenci.
![]()
![]() Na pístu nejsou žádné usazeniny, krystalky ani jiné nečistoty. Ze stran je píst bez odřenin a škrábanců. Když jej ze stran očistíte, musí vypadat naprosto hladce, téměř jak nový (když si odmyslíme stopy po opracování).
|  | Takto nějak vypadá nejčastěji píst v motorech, které toho již hodně pamatují...
Kroužky pístu jsou opotřebovány a díky netěsnosti profukují spaliny do bloku motoru. Na plášti pístu se pak usazuje karbon a na dně pístu se napaluje olej.
![]()
![]() Tento problém se může objevit i po výměně kroužků za nové, pokud je válec opotřebován příliš. Pomůže vyhonování válce, ke kterému se používají kartáče s průměrem o 10% menším než vrtání, podobné brusným houbám se zrnitostí 240. Díky drobným rýhám po honování si pak kroužky rychle sednou. |  | Pokud se zespoda na dně pístu objevuje napálený olej, pak jde o první znak přehřívání pístu.
![]()
![]() To může být způsobeno buď špatným chlazením nebo chudou směsí.
![]()
![]() V ojedinělých případech může být příliš teplá svíčka, příliš velký předstih nebo příliš velká komprese. |  | Na této fotce je vidět přehřívaný píst.
![]()
![]() Materiál pístu začal odtávat a na povrchu vytvořil jakési vločky. Kdyby tento píst pracoval dále, byly by následky mnohem horší. S nejvyšší pravděpodobností by se píst propálil - buď by se zbortilo dno nebo by píst prohořel na okraji nad kroužky.
![]()
![]() Příčinou může být příliš chudá směs, příliš teplá svíčka, moc velký předstih, moc velká komprese nebo přehřívání motoru díky špatnému chlazení. Příčiny spolu většinou souvisí a je jich více. |
Tak a teď se podrobněji podíváme na další poškození pístů...
![]()
![]()
 | Nedostatečná vůle
![]()
![]() Na plášti je dokola několik stejných ploch s opotřebením, rozmístěných pravidelně po celém obvodu. Opotřebení přechází z vyleštěného povrchu do tmavě zabarvené plochy. Mezi kroužky není žádné poškození.
![]()
![]() Opotřebení bylo způsobeno malou vůlí, která byla buď v základu, nebo se nestihla vytvořit před provozním režimem motoru. |  | Nedostatečná vůle pístních čepů
![]()
![]() Na plášti pístu se nalezají pouze čtyři oděry, vždy u pístního čepu, zhruba 45° od jeho osy.
![]()
![]() Opotřebení přechází z vyleštěného povrchu do tmavě zabarvené plochy. Pístní čep bývá modře zabarvený.
![]()
![]() Příčin může být několik, ale všechny vychází z přehrátí pístního čepu, což má za následek roztažení pístu v oblasti otvoru pro pístní čep. Pístní čep se zahřívá relativně rychle (20 sekund), zatímco píst se zahřívá déle. Pístní čep se ohřívá nadměrným třením, které může být způsobeno malou vůli v ojničním oku (pístní čep se otáčí s ojnicí), případně malou vůlí v pístu. Též mohlo dojít k chybě při skládání a poškození uložení v ojničním oku nebo pístu. |  | Nedostatečné mazání
![]()
![]() Na plášti pístu jsou oděry, které mohou zasahovat až do oblasti pístních kroužků. Lehký oděr se nachází i na protější straně. Oděr je vyleštěný do kovového vzhledu a nemá větší tmavé zabarvení.
![]()
![]() Příčinou bývá nejčastěji okamžitý nedostatek oleje (olejový film na válci byl, ne však dostatečný) nebo malý tlak v mazání, který není schopný mazat válce. Pokud se bude příčina opakovat, píst dopadne mnohem hůře. |  | Přehřátí pístu při zátěži
Na plášti pístu je tmavě zabarvený oděr zasahující do prostoru kroužků.
![]()
![]() Za příčinu můžeme označit přehřívání pístu, díky kterému došlo k porušení olejového filmu. Přehřívání mohlo být způsobeno špatným chlazením, nevhodně zvoleným olejem nebo ucpaným ostřikovacím otvorem na ojnici.
Špatnou vůli lze vyloučit díky absenci oděru na druhé straně. |  | Běh nasucho díky bohaté směsi
![]()
![]() Na plášti pístu jsou rovné ostré vrypy shora dolů. Mezi kroužky zpravidla vrypy nejsou.
![]()
![]() Příčinou je nespálený benzín, který rozpouští olejový film na stěně válce. Směs může být příliš chudá špatným natryskováním, ucpaným vzduchovým filtrem nebo závadou na sytiči. Také by mohla být příliš nízká komprese nebo problém v zapalování. Tyto oděry se objeví i častým provozem auta na krátké vzdálenosti. |  | Poškození olejového filmu díky přidřeným kroužkům
![]()
![]() Na kroužcích jsou viditelné oděry a černé fleky. Na válci jsou svislé vrypy. V ranném stádiu se problém projevuje pouze na vrchu pístu, později se rozšíří dále na plášť.
![]()
![]() Hlavní příčinou je příliš velká zátěž na nezaběhnutém motoru. Kroužky ještě plně netěsní, pronikající benzín přehřívá kroužky a stěny válce, rozpouští olejový film. Dochází k vydření kroužků a stěn válce, následuje rozšíření problému na celý píst. Vedlejší příčiny by mohly být špatně zvolený olej, přehřátý válec, příliš velká komprese a vznik vysoké teploty (chudá směs, detonace), nedostatečné mazání či špatné honování. |  | Příliš velká vůle pístu eventuelně zatuhlý pístní čep
![]()
![]() bla bla bla |  | Prohořením pístu samozápalem od spalovacího prostoru
![]()
![]() Dno pístu je prohořelé skrz, povrch je natavený. Díky vysoké teplotě je poškozený i plášť pístu . Materiál je rozmazaný směrem dolů, do kroužků a dále po plášti.
![]()
![]() Nejčastější příčinou je vznik samozápalu od horkého místa (ventil, špatně zvolená svíčka, nerovnost). Samozápaly je dno pístu vystaveno delší dobu vysoké teplotě, tím materiál změkne a vlivem pohybu, setrvačnosti a gravitace se materiál přesouvá. Zeslabené dno pak prohoří. Zcela jistě lze vyloučit jinou příčinu, než samozápaly.
![]()
![]() Svíčky mohly být příliš studené, směs moc chudá, netěsné ventily, nekvalitní benzín, prosakující olej (vodítka ventilu, kroužky), sání horkého vzduchu nebo přehřívání obecně. |  | Eroze pístu detonačním hořením
![]()
![]() Na dně pístu nebo jeho hranách je eroze, píst vypadá jako dirkovaný špendlíkem. Zbytek pístu je nepoškozený, na plášti nejsou žádné známky oděru.
![]()
![]() Jedinou příčinou eroze je dlouhodobá detonace, při které vznikají vysoké frekvence. Tlaková vlna naráží na píst a odrazem od pístu vyzobává a odnáší materiál. Tento jev se projevuje i na samotné hlavě (převážně hliníkové), v podobě vyzobaných direk v okolí těsnění (kroužků). Detonace obecně vzniká malým oktanovým číslem paliva, přimícháním oleje do směsi (sání skrz vodítka), vysokým kompresním poměrem, příliš velkým předstihem, chudou směsí a sáním horkého vzduchu. |  | Prohoření pístu samozápalem od pístu
![]()
![]() bla bla bla |  | Detonace nebo voda ve spalovacím prostoru
![]()
![]() Píst praskne mezi prvním a druhým kroužkem. Na plášti nejsou žádné další oděry. Tato závada nevzniká vadou materiálu, jak se obvykle říká.
Pokud píst praskl shora a směrem dolu se lom rozšiřuje, pak je s největší pravděpodobností příčinou detonace. Proč vzniká detonace jsem popisoval už u jiných závad. Je-li lom opačný, čili rozšiřuje se směrem nahoru, pak bude nejspíš příčinou špatná montáž - ohnuté kroužky od zasouvání pístu do válce atp. |  | Zlomený pístní kroužek
![]()
![]() Drážka je rozšířená, vypadá jako vymletá. Na dně pístu mohou být otisky od zbytku kroužku.
![]()
![]() Příčinou je nejčastěji nerovnost na stěně válce. Na kroužku se v místě nerovnosti vytváří velká vůle, která má za následek prasknutí kroužku. Dalším používáním se vůle nadále zvětší, až se zbytek kroužku dostane do spalovacího prostoru.
|  | Poškozená ségrovka pístního čepu
![]()
![]() S tímto poškozením jsem se ještě nesetkal, ale údajně nastává při deformaci ségrovky pístního čepu, který tře o stěnu válce. Válec se zahřívá a odírá, na oděru se natavuje materiál pístu, který dalším třením poškozuje píst ještě více a natavuje ještě více materiálu.
![]()
![]() U vozů Škoda imho tato závada nemůže nastat, protože k zajištění pístního čepu se používá kroužek (od favorit), který nemá žádné volné konce. U starších motorů (rapid a starší) se používá ségrovka a ani ta nemá možnost třít o válec. Muselo by dojít k vyskočení z drážky pod tlakem pístního čepu.
|  | Detonace, špatná možnáž pístního čepu
![]()
![]() Pístní čep praskne příliš velkým namáháním. Opomineme-li sehlání vlivem moc velkého odlehčení pístního čepu, zůstává nám pouze jeho přetížení. To nastává detonacemi, přítomností vody ve spalovacím prostoru, příliš velkou vůlí na pístním čepu nebo jeho špatná montáž. |
Až bude čas, dopíšu text a doplním reálné obrázky, některé bohužel i z vlastních pístů.
Článek zveřejňuji již teď, abyste zbytečně nemuseli čekat než se dostanu k jeho dopsání.
![]()
![]() Závěrem se rozloučím obrázkem, který nepotřebuje komentář ;-)
|
